Je třeba pracovat na tom, aby byli Češi lépe kvalifikovaní. Jinak podniky ztratí konkurenceschopnost, shodují se manažeři.

Aktuální výsledky konjunkturálního průzkumu mezi členy Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) přinesly poměrně truchlivý obrázek. Pouze 12 procent firem hodnotí svou ekonomickou situaci jako dobrou. Průzkumu se zúčastnilo 140 firem.

„Stojíme na rozcestí, roste tlak, kterému jsou vystaveny firmy. A tlak jak zevnitř na transformaci, tak zvenku, především kvůli asijské konkurenci,“ uvedl Bernard Bauer, výkonný člen představenstva komory. Kvůli tlaku na náklady podniky musejí hledat nové obchodní modely. Zvláště loňský rok byl velice těžký, kvůli situaci s nedostatkem čipů, inflací s růstem mezd i nedostatku lidí. „Aktuální ekonomickou situaci hodnotí firmy nejhůře za posledních deset let,“ dodal Bauer. Česko-německý obchod přitom představuje páteř pro ekonomiku. 

Mluvčí ČNOPK Christian Rühmkorf uvedl, že zvláště alarmující je statistika o investičních výdajích podniků. Ty už od roku 2018 postupně klesají, přitom konkurenční tlak roste. „Inflace je pod kotrolou, růst mezd, co jsme zažili loni, se zmírňuje. Největším rizikem pro vývoj ekonomické situace podniků v následujících 12 měsících je poptávka. To platí jak pro podniky exportně oritentované, i pro ty spíše lokálně, takže je problém v poptávce vevnitř i venku,“ komentoval Rühmkorf.

Nejpesimističtějšími jsou zástupci zpracovatelského průmyslu. Pokles investic letos očekává 39 procent respondentů včetně zástupců automobilového a strojírenského sektoru. Největší riziko pro vlastní ekonomický vývoj v nadcházejících 12 měsících vidí firmy v poklesu poptávky (58 procent). Zástupci firem očekávají, že krize domácí i zahraniční poptávky bude pokračovat. Z průzkumu dále vyplývá, že více než 61 procent firem předpokládá, že geopolitické změny a konflikty budou mít „silný“ nebo „znatelný“ negativní dopad na jejich podnikatelské aktivity v Česku.

Nejsou lidi

Členové komory, která sdružuje firmy obchodující s Německem a německé investory v tuzemsku, se shodli na zásadní potíži aktuálního pozitivního vývoje ekononiky: nedostatek kvalifikovaných lidí. 

Šéfka SAP Hana Součková říká, že kvůli poloze Česka jsou kvalitní lidé jediné, co máme, a je zde potřeba zabrat. „V Česku se daří budovat experty, ale chybějí nám lidé se soft skills, kteří to umějí přenášet dál. V jednom týmu potřebujete dva tři experty a ten zbytek z univerzálně zaměřených lidí, kteří umějí přijmout změnu,“ uvedla manažerka. 

Martin Kořínek, šéf firmy Grammer CZ, to vidí ještě černěji. „Jsme tu od devadesátých let, a to nikoli kvůli podpoře, ale navzdory ní. Jsme ve středu Evropy a máme dobrou infrastrukturu, ale to je tak všechno. Český stát nám nedodává kvalifikované lidi, buď jsou nekvalifikovaní nebo jsou tak, jak nikdo nepotřebuje. Musíme sami investovat do jejich vzdělávání,“ říká manažer. „Potřebujeme podporu státu k tomu, abychom mohli dělat věci s vyšší přidanou hodnotou, ne jen být státem s levnou pracovní silou. Problém je, že stát nemá vizi, jen reaguje na to, co přijde,“ dodal. 

Milan Šlachta, šéf Bosch Group a prezident ČNOPK, potvrdil, že největší starosti dělají firmám personálie - takže nedostatek lidí firmy kompenzují digitalizací a automatizací procesů. Problém je na jedné straně ve školství, ale také v rychlém vývoji, protože školství technologie nemůže stíhat. „Měl by se vymyslet koncept upskillingu, který by vzdělával lidi, kteří již jsou na pracovním trhu, ideálně ve spolupráci státem a univerzitami,“ nadhodil. Z průzkumu vyplynulo, že největší výzvou pro úspěšnou digitalizaci je vdělávání lidí v digitálních dovednostech. Z preferovaných znalostí jde nejvíce o znalost dat, na druhém místě umělá inteligence a strojové učení. 

Firmy uvedly jako hlavní rizika pro růst: nedostatek kvalifikovaných pracovníků (48 procent), v těsném závěsu ceny energií a náklady na pracovní sílu.

Na otázku, zda by si znovu zvolily Českou republiku jako místo pro svou investici, odpovědělo 17 procent firem záporně, což je nejvyšší podíl od roku 2011. Jako alternativx nejčastěji v průzkumu zaznívaly Bosna a Hercegovina, Bulharsko a Polsko.

Od války podruhé

Mezi faktory, které dělají Českou republiku atraktivní investiční lokalitou, vede členství v EU, dále telekomunikace včetně kvality sítí a tradičně „kvalitou a dostupností lokálních dodavatelů“. Na opačné straně žebříčku - tedy co nejvíce firmám komplikuje život -  je „dostupnost kvalifikovaných pracovníků“ (poslední, 25. místo), „transparentnost veřejných zakázek“ (24. místo), efektivita veřejné správy a také v „předvídatelnosti hospodářské politiky“ (22. a 23. místo).

Melanie Vogelbach z Německé průmyslové a obchodní komory v Berlíně uvedla, že Česko je pro Německo desátým největším obchodím partnerem s objemem 115 miliard eur. Konjunkturální průzkum, kterého se zúčastnilo 27 tisíc firem, proběhl také v Německu. A ten ukázal spoustu stinných stránek. „Více než třetina podniků má na následujících 12 měsíců negativní očekávání, jen každý sedmý pozitivní. Nejvíce obavy z poptávky, ceny energií a surovin i nedostatku kvalifikovaných pracovníků. To blokuje i investice do digitální a zelené transformace,“ uvedla Vogelbach. Německé podniky investují v zahraničí spíše aby šetřily náklady, než aby skutečně expandovaly. Mezi problémy patří také geopolitická rizika a exportní bariéry.

Naopak německé firmy hodnotí jako pozitivní to, že se ukázalo, že světová ekonomika je odolnější, než se čekalo. „Komora letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,5 procenta, loni to bylo 0,3 procenta. Po válce by to bylo jen podruhé, kdy došlo ke dvěma poklesům ekonomiky po sobě,“ poznamenala s tím, že situace se samozřejmě může změnit. 

Špatná zpráva pro český průmysl. Německá ekonomika chřadne

Money

Výkon německého hospodářství se sotva drží na úrovni před pandemií. Nepříliš růžové vyhlídky německé ekonomiky s obavami sledují i české podniky, které byznys s Němci živí.

ČTK

Přečíst článek

Špatné vysvědčení pro Fialovu vládu. Německé investory Česko neláká, jdou raději na Balkán

Money

Atraktivita Česka pro německé investory je nejnižší od roku 2011. Pokud by se znovu rozhodovali o umístění své investice, tak by si 17 procent z nich Česko nevybralo, vyplývá z konjunkturálního průzkumu, jehož výsledky představila Česko-německá obchodí a průmyslová komora (ČNOPK).

ČTK

Přečíst článek