Německo už není centrem inovací. Korporace přesouvají výzkum jinam, kde je to levnější
Mnohé velké německé podniky přesouvají výzkum do zahraničí. Na vině jsou vysoké náklady, přílišná administrativa a zdlouhavé procesy. Z průzkumu Allensbachova institutu pro Svaz německého průmyslu (BDI) vyplývá, že již téměř každá třetí velká německá průmyslová firma přesunula výzkum a vývoj do zahraničí nebo o tom uvažuje.
„Přesouvání výzkumu a vývoje zásadně ohrožuje německou ekonomiku,“ okomentoval výsledky průzkumu mezi 274 podniky s nejméně 250 zaměstnanci prezident BDI Peter Leibinger. „S inovacemi se ztrácí i předpoklad pro vytváření hodnot v Německu,“ dodal.
Firmy nutí ke stěhování především náklady, zmiňuje je 58 procent oslovených. Dále jako důvod uvádějí menší byrokracii v zahraničí (47 procent) a větší otevřenost k inovacím na místních pracovištích (34 procent). Téměř dvě třetiny firem (64 procent) jsou navíc přesvědčeny, že má zahraniční konkurence možnost uvádět snáze nové nápady a technologie do praxe.
Pro čtyři z pěti velkých průmyslových podniků mají inovace zásadní význam pro jejich hlavní činnost. „Firmy v posledních letech neustále zvyšují výdaje na výzkum,“ uvedl Leibinger. Německo má v podstatě silný inovační systém. „Chybí však dostatečné stanovení priorit, dobrá koordinace a rychlá realizace,“ zdůrazňuje prezident BDI.
Ohledně možnosti, že Německo dokáže rychle dohnat své konkurenty, jsou mnozí oslovení skeptičtí. Jako nízkou hodnotí tuto šanci 60 procent z nich.
Starosti podnikům dělá zejména závislost na mimoevropských poskytovatelích klíčových digitálních technologií, jako jsou cloudové systémy a umělá inteligence (AI). Tři čtvrtiny z nich znepokojuje závislost na Číně a více než polovina se obává závislosti na USA. „Klíčové digitální technologie se nesmí stát další pastí závislosti po fosilních palivech a kritických surovinách,“ varuje Leibinger.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem.
Český miliardář Daniel Křetínský je jedním z uchazečů, které německá vláda oslovila ohledně zájmu o převzetí německé státní energetické firmy Uniper. Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti - od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Němci oslovili Křetínského. Je jedním z uchazečů o převzetí energetické firmy Uniper
Zprávy z firem
Trump představil Supergate – investice do umělé inteligence (AI) v rozsahu minimálně pěti státních rozpočtů Česka. Mezitím EU uvaluje z mezinárodního hlediska poměrné tuhé regulace AI. Dva rozdílné postoje, ale jen jeden vítěz. A Evropa to nebude.
Lukáš Kovanda: Ve stínu Stargate. Evropské unii ujíždí vlak, nejen v umělé inteligenci
Názory
Trump varuje, že bude přísněji posuzovat a razantněji potírat praxi, kterou Spojené státy označují za měnovou manipulaci. Z ní podezřívají hlavně Čínu, ale také třeba Německo. Trumpova administrativa tak záhy může Berlín obvinit z toho, že uměle oslabuje svoji měnu – euro –, aby tak poskytoval nedovolený „doping“ vlastním vývozcům.
Lukáš Kovanda: Vykročil Trump k rozbití eurozóny?
Money
