Obyčejná práce: Kontrolovat cestující je deprimující, říká revizor

Revizor – slovo, které v mnoha lidech vyvolává nepříjemné pocity. Tito pracovníci veřejné dopravy jsou často vnímáni jako nepřátelé cestujících, přestože jejich úkol je jednoduchý: kontrolovat jízdní doklady a zajišťovat, aby systém MHD fungoval spravedlivě.
Revizoři se pohybují v městské hromadné dopravě a provádějí namátkové kontroly jízdenek. Jejich přítomnost má odradit černé pasažéry, snižovat jejich počet a přispět k tak financování dopravního podniku. V řadách revizorů byl i Martin Tuček (jméno je na přání změněné), který se kontrolám u dopravního podniku věnoval zhruba rok. „Práci revizora jsem vzal na přechodnou dobu, když jsem přišel o své původní zaměstnání. Prošel jsem školením a testy a nastoupil do služby a říct o tom, že se jedná o zábavnou práci a seberealizaci opravdu nejde,“ popisuje svůj revizorský start. Postupně si na kontrolování cestujích zvykl a bral to jako rutinu.
Revizoři pracují ve směnném režimu a jejich služby jsou často dlouhé a psychicky náročné. Musejí být neustále ve střehu, protože nikdy neví, jak cestující zareagují na jejich přítomnost. Pracují jak ve dne, tak v noci, o víkendech a svátcích. Podle toho si také vydělají.
Mnoho lidí si myslí, že revizoři pracují jen kvůli možnosti vybírat pokuty. Ve skutečnosti mají pevnou mzdu, která se liší podle města a zaměstnavatele. Průměrná hrubá mzda revizora se pohybuje mezi 25 a 40 tisíci korunami měsíčně, přičemž v některých městech mohou mít revizoři i různé benefity, jako jsou příspěvky na dopravu, stravenky nebo odměny za výkon. „Pokutovat černé pasažéry je důležité, ale vrhat se na skupiny turistů, kteří jedou z letiště a o nějaké jízdence nemají ani potuchu, už mi přišlo trochu moc. Navíc jsem byl svědkem až fanatické snahy některých kolegů vybrat na pokutách co nejvíc. Po jejím zaplacení totiž revizor získává z pokuty bonus,“ popisuje situace které ho od kariéry revizora odradily Martin.
Vlády se mění a každý ministr, či ministryně financí slibuje zjednodušení daňového přiznání. To však zůstává v nedohlednu. Živnostníci a podnikatelé se tak stále musí obracet na experty. V Komoře daňových poradců bylo ke konci loňského roku zapsáno 4703 jednotlivců a 960 společností.
Obyčejná práce: Daňovému poplatníkovi se žije krušně, říká poradkyně
Zprávy z firem
Práce revizora totiž nemá být jen o kontrole jízdenek, ale také o trpělivosti a schopnosti zvládat stresové situace. Kromě fyzické odolnosti musí mít dobré komunikační dovednosti, aby dokázali efektivně řešit konflikty. A vyhodnotit, zda není lepší dříve poradit, než rovnou pokutovat. „Stalo se mi, že jsem kontroloval na lince k motolské nemocnici. Ráno jsem jízdenku paní, která říkala, že jede na akutní vyšetření a zapomněla si jí koupit odpustil, ale narazil jsem na ní po obědě na stejné lince. A zase načerno, v tomhle případě se už pokutě nevyhnula,“ popisuje svoje metody revizor.
Jedním z hlavních důvodů, proč je tato práce tak nevděčná, je neustálé vystavení konfliktům. Mnoho cestujících se snaží uniknout kontrole, někteří reagují agresivně, slovně i fyzicky napadají revizory, případně se snaží utéct. Existují i případy, kdy revizoři čelili vážným útokům, což vedlo k debatám o jejich bezpečnosti a možnosti nosit tělesné kamery či mít po ruce ochranku.
„Nejhorší v dopravě je přítomnost podnapilých nebo agresivních osob, které nereagují na výzvy a mohou ohrozit nejen revizory, ale i ostatní cestující,“ dodává Martin s tím, že i přes veškerá rizika se však najdou lidé, kteří tuto práci vykonávají dlouhá léta a berou ji jako poslání.
V sobotu 22. února odstartoval již 430. ročník Matějské pouti. Nejznámější česká pouť potrvá v pražských Holešovicích až do pondělí 21. dubna. A návštěvníci i přes velkou nabídku moderních atrakcí stále vyhledávají také staré a osvědčené radosti. Například klasickou střelnici.
Obyčejná práce: Krepové růže jsou stále trendy, mladí ale střílet neumí, říká majitelka pouťové střelnice
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.