Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Obyčejná práce: Vyhovět projektu někdy bývá nad lidské síly, říká zahradník. Musíme stavět i hrůzy

Prořezávání stromů na zahradě, ilustrační foto
Profimedia
Michal Nosek

Když se řekne zahradník, na mysl přijde člověk v klobouku, který si na zahradě pěstuje květiny. Jsou však také zahradníci, kteří se tvorbě zahrad věnují profesionálně. To je případ osmapadesátiletého Jirky. Původně byl tesařem, ale před deseti lety hledal změnu a našel se právě v této profesi. 

„Výhodou je, že jsme při práci stále venku. Nevýhodou, že to je opravdu dřina. Přepravujeme například na kolečku tuny hlíny a jiného materiálu, všechno se navíc kope ručně. Protože větší technika nám při tvorbě zahrad nepomůže,” popisuje svou práci. 

Jiří je konzervativec ze staré školy, tak mu velice vadí přístup mladých kolegů, kteří o práci příliš nepřemýšlejí a často ji musí předělávat. „Kdyby poslechli a vše dělali podle zavedených funkčních postupů, tak by zmizela zbytečná práce navíc," říká s tím, že si ale všichni připadají děsně chytří. 

Mnohdy vázne komunikace

Za další úskalí považuje komunikaci se zahradními architekty, tedy autory projektů, které pak u klientů realizují. „Někdy je to až na palici. Projekt je jedna věc, ale setkáváme se i se situacemi, kdy má voda téct do kopce nebo nejsou vůbec zohledněny světové strany, kde se daří různým rostlinám, to je pak největší problém, protože architektky a architekti jsou ješitní a stojí si za svým. Pak se diví, že se konkrétním rostlinám na vybraných místech nedaří,” kritizuje část spolupráce. 

Kapitolou sama pro sebe jsou předělávky a dodělávky, když musí dopravovat materiál přes část zahrady, která je hotová a už se nesmí poničit. „To stojí hodně úsilí. Musí se geotextilií zakrýt vysypávané či dlážděné cestičky. Nový materiál navážet z velké dálky a velice opatrně, protože majitel sleduje každé poškození a pak vyžaduje nápravu, kterou už mnohdy nezaplatí,” popisuje. 

Obyčejný byznys: Za květinovou výzdobu dali svatebčané i čtyřicet tisíc. Nyní šetří, říká floristka

Obyčejný byznys: Za kytky na svatbu dali Češi i čtyřicet tisíc. Nyní šetří, říká floristka

V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů či varen, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme na ekologickou květinovou mikrofarmu, kterou na Vysočině založila Nela Keroušová. 

Přečíst článek

Za příjemnou práci považuje tvorbu zahrady okolo bungalovu bývalého prezidenta republiky: „Manželka si vybrala velké množství keřů a dalších dřevin, svažitý terén jsme doplnili schodištěm a zbylá volná místa zaplňují rozmanité květiny. Příjemnou atmosféru dokresluje i částečně zelená střecha.”

Opačným příkladem jsou podle něj přeplácané parkové zahrady u staveb v duchu proklínaného podnikatelského baroka. „Co si tihle lidé vymýšlejí, je opravdu za hranicí rozumu. Jedná se například o zlatá madla u dřevěného zábradlí okolo altánu nebo umělá skaliska v zahradních jezírkách. Tak vznikají například podivuhodné vodopády poháněné čerpadlem či nevkusné skalní útvary z betonu či plastu, které působí dominantně a přírodní dojem prostoru dokonale zničí,” uzavírá své vyprávění zahradník. 

Newstream vydává třetí číslo magazínu newstream CLUB. Tématem je odkaz, hvězdou František Kinský

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází. Na obálce je František Kinský, hvězdami čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková, Luděk Sekyra, Zbyněk Frolík nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Přečíst článek

Experimentální zemědělský robotík americké společnosti Earthsense.

Robot na poli. Trhá plevel, dávkuje hnojivo a hlídá zdraví rostlin

V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme