Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Obyčejný byznys: Kozí farma je trendy. Přežila covid a prosperuje

Kozy z farmy samy přeběhnou do automatizované dojírny
Newstream Michal Nosek
Michal Nosek

Biofarma Dora funguje v Ratibořicích na Moravě již dvaatřicátým rokem. Od skromných začátků v roce 1992, kdy zde rodina Jitky Dobrovolné a jejího manžela začínala hospodařit. Od té doby rodina vytvořila vzorový chov. Jejich výrobky z kozího mléka jsou k dostání v e-shopu, přímo na farmě v i kamenných prodejnách. 

Jitka Dobrovolná s manželem jsou původem z Prahy, po pádu socialismu se ale život elektroinženýra, ekonomky a jejich syna Matěje zásadně změnil. Jako dědicové posledního majitele získali v restituci rozlehlé hospodářství v Ratibořicích u Jaroměřic nad Rokytnou. 

Začínali s dvěma kozami, dnes chovají 850 koz z nichž 550 nadojí 1400 litrů denně. Farma zaměstnává patnáct lidí a funguje v rámci norem ekologického zemědělství v celém procesu výroby a je tak bio.

Začátky po restituci

 
Původní stav farmy byl tristní Archiv Farmy Dora

Bio v praxi

„Pěstujeme si i vlastní krmivo, vyprodukované mléko je díky tomu v bio kvalitě,” říká Matěj Pastrňák, syn Jitky. Matěj je zemědělský inženýr a  jednatel rodinné farmy. Ta má již několik let automatizovanou dojírnu a výrobní linku. Kozy do ní běhají svobodně přes dvůr, a v dojírně se i řadí. Farma má i další specifikum, díky tomu, že se kozy chovají ve venkovních výbězích, tak postrádá nevávábný odér, běžný v jiných statcích. 

Farma spustila i program v rámci agroturistiky. Poskytuje skupinám možnost objednat si exkurzi s ochutnávkou výrobků z kozího mléka. Na farmě vítají i dětské kolektivy z mateřských a základních škol. Od roku 2008 je návštěvníkům k dispozici nový prostor agrocentra vybudovaný s podporou Evropské unie.

Válka v „obilnici Evropy“ může vyhladovět svět

Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Válka na Ukrajině snížila růst v Evropě a výrazně zvýšila inflaci

Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky

Přečíst článek
Doporučujeme