V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla přes 100 tisíc neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody. 

Polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem a další třetina využívá centrální zdroje tepla, které v českém prostředí tvoří převážně teplárny na fosilní paliva. Přechod na jiný typ energie ale plánuje pouze devět procent domácností. Lidé sice pokládají za důležité, abychom přešli z fosilních na méně znečišťující zdroje, zároveň se však obávají, že tento přechod zvýší ceny energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění české komunikační skupiny Knowlimits Group. Čistě plynem topí v Česku 1,8 milionu domácností. 

„Lidé si důležitost přechodu na ekologičtější zdroje vytápění uvědomují, ale nejsou příliš ochotní do toho investovat,“ konstatuje Lyčka. Dle jeho propočtů lidé, kteří topí uhlím a dřevem za utratí za sezónu zhruba 30 tisíc korun ročně. V porovnání s vytápěním tepelným čerpadlem je to stále levnější. Další, co přechodu na ekologičtější vytápění mnoha lidem brání je prvotní investice, která se v případě přechodu z kotle na tepelné čerpadlo vyšplhá minimálně na čtvrt milionu korun. Nový kotel na tuhá paliva vyjde stále výrazně levněji, a navíc se nemusí předělávat radiátory v interiéru. 

Další, v čem Lyčka vidí problém, je nedostatek odborně proškolených živnostníků, kteří mohou tepelná čerpadla instalovat. „Plynové kotle může v Česku zapojit dvanáct tisíc lidí, ale tepelná čerpadla pouze šest tisíc,“ říká s tím, že ani do budoucna se situace příliš nezlepší, protože zájem o učební obory setrvale klesá. 

Obyčejná práce: Lidem je často jedno v čem topí, budu je muset víc nahlašovat, říká kominík

Zprávy z firem

Od letošního září je v Česku zakázán provoz kotlů na tuhá paliva, které spadají do 1. a 2. emisní třídy. Uživatelé, kteří staré kotle nevyměnili, mohou čekat obecní kontroly.

Michal Nosek

Přečíst článek

Ekologicky šetrnější  

Od letošního září platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech. Záměrem tohoto opatření je zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise škodlivých látek, které mají negativní dopady na lidské zdraví i na životní prostředí. Jak se ale pozná, že je kotel na pevná paliva již nevyhovující?  

„Každý kotel uvedený na trh v souladu s normou ČSN EN 303-5 má na výrobním štítku uvedenou třídu. Pokud je třída kotle 1 nebo 2, je jeho provoz od 1. 9. 2024 zakázaný. V případě, že kotel výrobní štítek nemá, nebo na něm třída uvedená není, rozhodne o jeho provozu odborně způsobilá osoba v rámci kontroly,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher, která vyrábí domácí techniku. 

Kouř ze starých kotlů ničí zdraví na venkově, obce chystají kontroly. Hříšníkům hrozí pokuta až 50 tisíc

Zprávy z firem

Od letošního září platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech.

Michal Nosek

Přečíst článek

Nemalé a opakované pokuty 

Zástupci některých obcí nedávno oznámili, že začínají provádět namátkové kontroly nebo využívat integrovaný systém pro sledování dodržování kontrol technického stavu a provozu kotlů. Tyto revize musí majitelé kotlů provádět minimálně každé tři roky. Kontroly mohou být rovněž iniciovány na základě podnětů, například od sousedů. Často je totiž na první pohled jasné, kdo používá nevyhovující kotel, protože z jeho komína stoupá dým a zápach, který okolí obtěžující zápach. 

Provozovatel kotle je zodpovědný za dodržování nařízení, a pokud zařízení neodpovídá zákonu, může dostat pokutu až 50 tisíc korun, případně 20 tisíc korun za neprovedení povinné kontroly. Pokutu pak lze udělit i opakovaně, pokud domácnost nepřejde na model kotle s alespoň třetí třídou. Mnoho majitelů však s výměnou kotlů čeká, dokud nezačnou kontroly.

„Množství výměn nevyhovujících kotlů ovlivní i přístup obcí, které mají dohled nad dodržováním zákazu neekologických kotlů na starost,“ říká k problematice Lyčka. Od přechodu na jiný způsob vytápění dle ně lidi odrazuju i cenová nejistota a neustálé legislativní změny. „Kdyby to bylo možné provádět postupně přirozenou cestou, tak by lidé byli ke změně ochotnější, než když to je formou restrikcí a nařízení,“ dodává topenářský technik s tím, že v řádu dvaceti let je výrazná změna k dekarbonizaci možná, ale do roku 2030, jak plánuje vláda, určitě ne.