Palivo budoucnosti? Metanol, soudí Maersk a staví lodě, které jím chce pohánět
Snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech dostaly nový impuls v naléhavé potřebě nekupovat ropu a zemní plyn od Ruska. Protože svět se, bohužel, vyvíjí v krizích, je pravděpodobné, že se nyní hledání náhradních paliv zrychlí. Určitě už nezasáhne do současné války na Ukrajině, ale budoucnost může podstatně ovlivnit.
Jestli existuje sektor, kde se téměř nelze obejít bez ropy, je to ten lodní, zejména pak námořní doprava. Ta používá silné nízkoobrátkové motory konstruované ke spalování toho nejméně kvalitního, co vzniká při rafinaci ropy. Ale zdá se, že i tady se situace může změnit.
Ne snad, že by si plavidla pořídila jaderné reaktory – ty fungují na ponorkách, vojenských lodích a ledoborcích, ale u dopravních lodí se neosvědčily, protože se ukázaly jako příliš drahé a ještě se jich lidé v přístavech báli. Ve hře však může být třeba metanol.
Obří dánská logistická společnost A.P. Møller – Mærsk, známá pod označením Maersk, zaměstnává 95 tisíc lidí, operuje se sedmi sty loděmi a působí ve 130 zemích světa. V minulých letech si objednala celkem dvanáct zaoceánských lodí, jejichž kapalným palivem má být metanol. Lodě jsou ovšem zatím ve výrobě, první se má dostat na vodu v příštím roce. Každá z nich má být schopná přepravovat 16 tisíc kontejnerů a stojí 130 milionů eur.
Největší kontejnerový dopravce, dánská společnost A.P. Moller-Maersk, investuje 1,4 miliardy dolarů (30,4 miliardy korun) do zelené flotily.
Maersk zezelená. Pořídí osm lodí poháněných ekologickým metanolem
Zprávy z firem
Důvody objednávky byly tehdy ekologické – nahradit znečišťující a nežádoucí ropné palivo. Teď se jeví, že mohou mít i význam geopolitický, protože mají šanci stát se příkladem pro jiné dopravce, že jejich byznys může časem opravdu fungovat i bez ropy. Metanol díky tomu může zaujmout i v průmyslových odvětvích.
Strategické partnerství pro zelené palivo
Ve čtvrtek společnost Maersk oznámila, že uzavřela strategické partnerství se šesti významnými společnostmi ze světa s cílem vytvořit zdroj pro získávání „zeleného metanolu“.
V tiskové zprávě uvedla, že při tom bude spolupracovat s dánskými firmami European Energy a Orsted, švýcarskou energetickou společností Proman, s americkým startupem WasteFuel, s čínským konglomerátem CIMC ENRIC a s Green Technology Bank z téže země.
Díky této spolupráci chce Maersk získat do konce roku 2025 zásobování 730 tisíci tunami zeleného metanolu ročně. Jinak by neměl čím své nové lodě pohánět. Jejich motory mají být schopny pálit i klasické palivo, ale tomu se Maersk už chce vyhnout.
Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Palivo pro auta vyrobené ze slunce, vzduchu a vody? Vědci říkají, jak na to
Money
Na rozdíl od vodíku, který by měl rovněž zaujmout pozici ekologického paliva, není nutné metanol skladovat pod tlakem a dá se zapojit do už existující infrastruktury.
(Téměř) uzavřený cyklus
Kde ovšem chtějí zúčastnění partneři metanol brát? V dnešní době se většina metanolu získává ze zemního plynu. Ten ovšem také patří mezi fosilní paliva, byť má menší ekologický dopad než ropa a uhlí.
Opravdu „zelený“ metanol je tedy nutné připravit jinak. Základním zdrojem je biomasa, například zemědělské odpady. K přeměně biomasy na metanol se používá teplo, pára a kyslík.
Další možností výroby je využití elektrolýzy. Při ní elektřina štěpí vodu na kyslík a vodík; vodík se pak slučuje s oxidem uhličitým – buď ze vzduchu, anebo zachyceným v průmyslu. Aby se dalo mluvit o „zeleném“ metanolu, je samozřejmě nutné používat elektřinu z obnovitelných zdrojů.
Světové trhy s uranem jsou v napětí. Cena uranu totiž v důsledku války na Ukrajině teď vylétla nejvýše od havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Důvod zdražování uranu je podobný jako třeba u ropy. Trhy se obávají odstřižení světa od ruského uranu. Dukovany se kvůli tomu rychle předzásobily. 
Dukovany rychle dokoupily palivo z Ruska. Cena uranu je nejvýše od havárie ve Fukušimě
Money
I při spalování metanolu samozřejmě vzniká skleníkový plyn oxid uhličitý. Ten je však součástí (téměř) uzavřeného cyklu – rostliny nebo průmysl si jej nejdříve stáhnou ze vzduchu, pak se stane součástí vyrobeného metanolu, a po jeho spálení se zase vrátí do atmosfér. Což se liší od spalování vytěžených fosilních paliv – při něm se skleníkové plyny do atmosféry pouze přidávají.
Ani produkce zeleného vodíku není úplně bezemisní. „Výroba metanolu z biomasy je energeticky náročná a zanechává za sebou uhlíkovou stopu,“ řekl pro web BBC Tristan Smith z londýnské University College. Ovšem menší než fosilní paliva.
Lídři celého světa nyní řeší, jak dosáhnout shody na klimatických cílech. Investiční mašina se mezitím už pořádně rozjela. Jen zmatek zůstává dál. 
Analýza: Do udržitelných investic tečou stamiliardy. Problémem je „lakování nazeleno”
Money
Sázka na vědu
Dřívější výpočty uváděly, že metanol pro námořní lodě vyjde na dvojnásobek ceny klasického lodního ropného paliva. S růstem ceny ropy se tento rozdíl může snížit. Jinou věcí pak samozřejmě je, zda nutnost přejít na nová paliva nepřivede vědce k vymyšlení efektivnějších výrobních postupů. To se ve vědě stává, ale není to vždycky sázka na jistotu.
Ovšem v soutěži o náhradníka za ropu se objevují i další kandidáti. Nejen zmíněný vodík, ale třeba také čpavek. „Myslím si, že lodní doprava nebude založena na jediném typu paliva,“ soudí Jacob Sterling, který má ve společnosti Maersk na starosti inovace zaměřené na ekologičtější přístupy. A pro web BBC dodal: „Teď se soustředíme na metanol, protože si myslíme, že to je dobré řešení. Ale budeme pokračovat v dalších inovacích.“
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Drahý nikl může smést ambice Evropy zezelenat
Money
>>>>>> Další aplikace vědy v byznysu čtěte zde <<<<<<
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že? 
Stanislav Šulc: Jako Pat a Mat aneb Jak Maďaři a Češi snižovali ceny benzinu
Názory
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
