Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Polské plány na výstavbu jaderných elektráren? Tuskova vláda zřejmě ukáže i na EDF

Chladicí věže jaderné elektrárny
iStock
 ČTK

Polská vláda v případě druhé fáze svého programu výstavby jaderných elektráren zvažuje vstup francouzské společnosti EDF. S odvoláním na rozhovor s náměstkem ministra pro klima to napsala agentura Bloomberg. Rozhodnutí o další elektrárně a jejím umístění musí padnout do roku 2028. První tři reaktory v zemi staví americké firmy Westinghouse Electric a Bechtel.

Výběr amerických společností pro zakázku v hodnotě 20 miliard dolarů (469,3 miliardy korun) se zdál být přirozený, protože Varšava se po ruské invazi na Ukrajinu snaží posílit vazby s Washingtonem, připomíná Bloomberg. Možný obrat k Francii ve druhé fázi plánu přichází v době, kdy se dvouměsíční kabinet premiéra Donalda Tuska snaží po bouřlivých osmi letech nacionalistické vlády napravit vztahy se svými unijními partnery.

Rozhodnutí ohledně druhé fáze je „otevřenou otázkou a Francouzi mají o tento projekt velký zájem,“ řekl Bloombergu náměstek ministra pro klima Milosz Motyka. „První projekt by měla podle dohody realizovat americká strana,“ uvedl dále. „Pokud však jde o další projekty z programu, včetně druhé lokality, je věc otevřená,“ dodal.

Národní konference Efektivní energetika, 23. ledna 2024, Praha. Premiér Petr Fiala (ODS).

Fiala: Česko má ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě

Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.

Přečíst článek

Francouzská strana argumentuje tím, že její technologie se už používá v celé Evropě, včetně Finska a Británie. Tusk o jaderné energetice jednal minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Plánovaná investice je součástí snahy Polska nahradit stárnoucí uhelné elektrárny, aby země splnila unijní klimatické cíle. První projekt o výkonu 3,75 gigawattů měl být uveden do provozu v roce 2033. Termín ale bude těžké dodržet, řekl Motyka, který vinu za případné zpoždění přikládá předchozí vládě.

Sílící evropská podpora malým modulárním reaktorům může být šancí také pro český projekt Teplator. Jeho duchovní otec, známý vědec Radek Škoda považuje za hlavní konkurenční výhodu českého reaktoru jeho zaměření výhradně na dodávky tepla. Budovu pro Teplator navrhl architekt Michal Postránecký.

Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat

Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

Polsko chce do konce června přijmout zákon, který by uvolnil investice do větrných elektráren na pevnině. Motyka uvedl, že plán na zkrácení minimální povolené vzdálenosti pro stavbu větrných turbín v blízkosti obytných oblastí by mohl do roku 2030 zvýšit kapacitu výroby elektřiny o deset gigawattů.

Všechna tato opatření by měla Polsku pomoci dosáhnout cíle, aby obnovitelné zdroje energie tvořily do konce tohoto desetiletí 60 procent jeho energetického mixu oproti 50 procentům, o které usilovala předchozí vláda.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Jozef Síkela (STAN), ministr průmyslu a obchodu

Dalibor Martínek: Co bude s jadernou energetikou v Česku? Vláda by měla dát karty na stůl

Přečíst článek
Doporučujeme