Pomerančovníky ve světě ničí ošklivá choroba. Ve Středomoří není, ale vhodné podmínky tam už má připravené

Vědci hledají způsoby, jak lidem zachránit ranní pomerančový džus a vůbec finančně dostupný bohatý zdroj vitaminů v citrusovém ovoci. Bylo by dobré, kdyby to zvládli dřív, než nemoc, která snižuje úrodu, dorazí i do Evropy.

Bakteriální choroba, která poškozuje stromy a keře, na nichž rostou pomeranče, grapefruity, mandarinky, citróny či limetky, je známá více než století. Původně se objevila v Číně. Nese název huanglongbing, což znamená nemoc žlutého draka (výslovnost si můžete poslechnout zde, ve světě používanou americkou výslovnost zase zde). Nepřekvapí, že se nevyslovitelná choroba označuje radši zkratkou HLB nebo také názvem zelenání citrusů.

V posledních desetiletích se nemoc rozšířila v Asii, Americe a Africe a přidala se k dalším přírodním katastrofám, jako jsou časté extrémy počasí. Letošní cena mražené koncentrované pomerančové šťávy se na komoditních burzách pohybuje na trojnásobku ceny před třemi lety. Letos se čeká propad produkce až o čtvrtinu. Pomerančový džus se tedy někdy ředí třeba šťávou z jablek, aby ho bylo dost.

Pomerančový džus jen pro bohaté? Cena kontraktů dosáhla historického maxima

Názory

Pomerančový džus, který má osvěžující chuť a je bohatý na vitamin C a řadu dalších vitaminů a minerálů, má již dlouho své místo v bohaté nabídce snídaňových nápojů. V ranních rituálech mnoha z nás však možná nastanou změny, protože cena pomerančového džusu dosáhla na burze historického maxima. Tento pozoruhodný cenový trend, způsobený špatnou úrodou, klimatickými změnami a škůdci, nutí dodavatele snižovat podíl pomerančové šťávy ve svých výrobcích nebo ji nahrazovat jiným ovocem, píše ve svém komentáři analytička Wonderinterest Trading Olívia Lacenová.

Olívia Lacenová

Přečíst článek

Deformované a hořké plody

Příčinou onemocnění citrusových rostlin je bakterie patřící do rodu Candidatus Liberibacter. Parazituje v cévních svazcích, které ve stromě rozvádějí živiny. Cévy se následně zablokují a nepřenášejí produkty fotosyntézy z listů do rostliny. Na listech se objeví žluté skvrny, plody se zdeformují, jsou menší, ztrácejí barvu. Jejich chuť je hořká, takže se nedají použít ani do džusu. Po několika letech strom odumře.

Bakterii přenášejí ze stromu na strom mery, což je malinký, sotva pětimilimetrový hmyz, který se živí rostlinnými šťávami. Mer je asi 1 500 druhů, z nichž zvláště dva, jeden původně z Afriky a druhý z Asie, si pochutnávají právě na citrusových stromech.

Choroba žlutého draka se zatím neobjevila ve Středomoří a v Austrálii. Avšak africký druh mery-přenašečky se v roce 2014 usadil ve Španělsku a o rok později i v Portugalsku. Asijský druh, který dokáže bakterie po citrusech přenášet ještě lépe, byl v roce 2021 objeven v Izraeli a loni v létě poprvé i v Evropě na Kypru. Vyšší teploty spojené se změnou klimatu by mu mohly vyhovovat při dalším šíření po evropských citrusových sadech. Pak stačí, aby se sem ještě dostala choroboplodná bakterie a problémy začnou mít i evropští pěstitelé a zákazníci. Evropská unie již vyzvala členské státy, aby bránily dovozu štěpů citrusových stromů z infikovaných oblastí.

Evropští zemědělci brojí proti masu z laboratoře, které umějí vyrábět i české firmy

Enjoy

Itálie zakázala pod pokutou 150 tisíc eur výrobu a prodej laboratorně kultivovaného masa. V Radě Evropské unie leží nóta podpořená i Českou republikou, podle níž kultivované maso ohrožuje základy evropského modelu zemědělství. Jaká hrůza že to ohrožuje Evropany? Potraviny, na které zemědělci nedostanou dotace.

Josef Tuček

Přečíst článek

Zatím neúspěšný boj

Vědci se samozřejmě snaží přijít na to, jak citrusy zachránit. Zatím se to moc nedařilo. Pěstitelé se soustřeďují na kácení a ničení infikovaných rostlin a na postřiky proti nebezpečným merám (a dalšímu, neškodnému hmyzu). Tím se šíření infekce o něco pozdrží, ale nezastavuje se.

Před třemi lety představila Kalifornská univerzita v Riverside peptid označený SAMP a získaný z odolné australské limetky. Tato přirozená látka má strukturu jako vývrtka na víno a dokáže bakterii huanglongbingu propíchnout a zničit. Zdálo se, že nemocné stromy úplně vyléčí. Univerzita prodala licenci na svůj postup americké společnosti Invaio Sciences. Ta vzápětí sdělila, že jej bude zkoušet v Brazílii.

Od té doby se o peptidu SAMP přestalo mluvit. Loni však Invaio Sciences získala povolení používat na Floridě jiný přípravek, tentokrát antibakteriální roztok obsahující antibiotikum oxytetracyklin. Má být lepší než doposud používaná antibiotika. Sliby jsou však mírnější, nový postup sice bakterie ve stromech citrusu nezničí, ale potlačí prý jejich projevy. Znamená to ovšem injekcí vstříknout do cévního systému každého napadeného stromu antibakteriální roztok. Jak se to osvědčí v praxi, se teprve ukáže.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

Enjoy

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nové naděje

Letos zase zasvitla nová naděje. Jiní kalifornští vědci popsali 26 sloučenin, které způsobují chuť a vůni pomerančů. Doufají, že díky tomu bude možné vytvořit nové hybridy, které budou stejně chutné, ale odolnější než pomeranče současné.

Další studie hledají geny, které šíření nemoci umožňují, aby je bylo možné pomocí genetického inženýrství vyřadit z provozu a citrusy zachránit. Ale to je běh na hodně dlouhou trať.

Jinou možností, již zkoušejí i pěstitelé ve Španělsku a Portugalsku, je vypouštění hmyzu, který klade vajíčka do těl přenašečských mer. Larvy pak meru sežerou zevnitř.

Snad se něco z toho podaří dřív, než začnou zelenat a hořknout pomeranče i v Evropě.