Pošta zruší 950 míst, jinak to nejde, připustil pověřený šéf

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán řekl, že snížení počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb ale pošta měnit nehodlá.
Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné. Pošta v současnosti zaměstnává necelých 23 tisíc lidí.
Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.
Lukáš Kovanda: Česká pošta zruší stovky poboček. Když to zvládly banky, zvládne to i ona
Názory
Pošta chce zrušením poboček ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence, protože jí hrozí prohloubení ztráty z loňských 1,75 miliardy až na čtyři miliardy korun.
Většina dotčených obcí s rušením poboček na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Podle Štěpána je možné o výměně rušené pošty za jinou jednat, ale pobočky, které navrhnou obce, by měly plnit legislativní kritéria, zejména docházkovou vzdálenost do tří kilometrů a mít dostatečnou kapacitu. Případné změny v seznamu rušených pošt chce mít pošta uzavřené do tří týdnů.
Česká pošta zveřejnila seznam 300 poboček, které v rámci úspor zruší v polovině roku. V Praze jich ubude 35, v Ostravě 19 a po 12 pobočkách zanikne v Brně a Plzni. Nejvíce pošt se zruší v Moravskoslezském kraji, celkem 48, dále v hlavním městě a 27 v Ústeckém kraji. Pošta také zveřejnila, že loni zdvojnásobila ztrátu na 1,75 miliardy korun.
Pošta zavře tři sta poboček, nejvíce v Praze a Moravskoslezském a Ústeckém kraji
Zprávy z firem
Rozsah stávající pobočkové sítě podle Štěpána neodpovídá objemu poštovního provozu na přepážkách. Za pět let klesl o 42 procent na letošních 125 milionů transakcí. Snižuje se počet listovních zásilek, což letos ještě umocnilo přijetí zákona DEPO a zavedení datových schránek pro podnikatele a živnostníky.
Fronty na pobočkách budou
Počet poštovních přepážek po uzavření pošt zůstane podle Štěpána dostatečný a bude odpovídat poptávce, i když to neznamená, že na poštách nebudou fronty. Podle něj se ale tvoří už nyní. Průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut. U stávajících poboček chce pošta navyšovat kapacitu například i zaváděním samoobslužných služeb nebo rozšiřováním sítě Balíkoven a Balíkomatů.
Konec spekulací. Česká pošta odtajnila seznam poboček, které zavře. A člověku se jen chce říct, že to je prostě málo. A proč? Protože prostě Česká pošta se stala opravdu typickým molochem, který přestal plnit funkci a začal se starat hlavně o sebe sama.
Stanislav Šulc: Zrušte těch pošt daleko víc, prosím
Názory
Snížení počtu provozovaných poboček musí na návrh ČTÚ schválit vláda, pravděpodobně tento týden. Z rozprodeje poboček chce podnik utržit asi tři čtvrtě miliardy korun.
Zrušení poboček je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.