Co právník, to názor, říká se. A potvrzují to i odpovědi právních expertů na anketní otázku, která norma přijatá v poslední dekádě měla největší pozitivní dopad. Rozmanitá paleta odpovědí zároveň rozptyluje jinak častý dojem, že právo se hlavně komplikuje, ztrácí srozumitelnost a celkově směřuje k horšímu.

Pomyslným vítězem ankety, která vznikla ve spolupráci s projektem #Prvních100let, se s dvěma hlasy stal zásah ve prospěch lidí tonoucích v dluzích.

„Když se zamyslím nad nejvýznamnější právní normou přijatou v posledních letech, jako první mi vytane na mysl série legislativních opatření známá jako Milostivé léto. Tento soubor novel umožnil dlužníkům v exekuci zbavit se neúměrně narostlých úroků, penále a exekučních nákladů tím, že uhradili pouze původní jistinu dluhu a minimální poplatek exekutorovi. Byť se tato možnost vztahovala pouze na exekuce vůči veřejnoprávním subjektům a měla časově omezenou působnost, považuji ji za významný a potřebný krok,“ říká právnička ve společnosti D.A.S. právní ochrana Michaela Hazdrová.

Exekuční systém byl podle ní v České republice dlouhodobě vnímán jako tvrdý a nevyvážený, což podkopávalo důvěru v právní stát. I když mají exekuce stále slabiny, Milostivé léto podle ní ukázalo, že právo nemusí být jen nástrojem nekompromisního vymáhání dluhů, ale také prostředkem k nastolení spravedlnosti, o což by v něm mělo jít především.

Také seniorní advokát kanceláře Peterka Partners Petr Říha vyzdvihuje novelu exekučního řádu z roku 2021, na jejímž základě se uskutečnilo Milostivé léto. Dodává, že k lepšímu postavení dlužníků do budoucna, zejména pak k jejich ochraně před dluhovou pastí, pomohlo to, že se výtěžek exekuce nově nejprve započítává na náklady exekuce, pak na jistinu, následně na úroky, na úroky z prodlení a nakonec na náklady oprávněného. „Kromě toho novela přinesla i další pozitiva, například omezení maximální délky exekucí, zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí bagatelních dluhů nebo zjednodušení vymáhání cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů,“ vypočítává Říha.

Lepší postavení obětí i oznamovatelů trestných činů

Krok k systému, který skutečně chrání ty nejzranitelnější, a zásadní obrat v přístupu k lidské autonomii a důstojnosti. Tak hodnotí Lenka Gomez Tomčalová z advokátní kanceláře Nirris redefinici znásilnění, která je její „nej“ volbou.

„Původní úprava definovala znásilnění na základě použití násilí nebo zneužití bezbrannosti, nikoli na základě (ne)souhlasu. Důsledkem bylo, že pokud při činu nedošlo k fyzickému násilí nebo byla oběť paralyzována strachem, nebylo jednání klasifikováno jako znásilnění. Původní definice tak vedla i k tomu, že většina znásilnění nebyla hlášena ani vyšetřována,“ vysvětluje Gomez Tomčalová. Jako zásadní vnímá také zakotvení „ochromujícího stresu“ jako formy bezbrannosti. „Trauma má psychologické mechanismy a právo je nesmí ignorovat,“ dodává právnička z Nirris.

Na normu, která nemusí na první dobrou vzbudit velkou pozornost, a přitom může pomoci odhalovat trestné činy nebo jiná protiprávní jednání, upozorňuje Jaroslava Kračúnová, partnerka v advokátní kanceláři Deloitte Legal. Jde o zákon o ochraně oznamovatelů, který nabyl účinnosti v létě 2023 a přinesl několik významných novinek.

„Především vytváří bezpečný prostor pro oznamovatele, což může vést k většímu počtu oznámení o protiprávním jednání a tím k efektivnějšímu odhalování a prevenci porušování právních předpisů. Dále zákon umožňuje skutečné prošetření daných oznámení a přijetí nápravných opatření, což může vést k vyšší transparentnosti a odpovědnosti ve veřejné sféře i soukromém sektoru,“ přibližuje dopady normy Kračúnová.

Rychlejší výstavba strategické infrastruktury

Změny k lepšímu se podle právních expertů nevyhýbají ani ekonomické sféře. Advokátka z pražské pobočky nadnárodní právní firmy White & Case Renata Ryglová poukazuje novelizaci zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, která se stala účinnou letos od 1. ledna.

„V oblasti energetiky novela například rozšiřuje působnost mimo jiné na stavby pro energetickou bezpečnost, což umožní urychlit dostavbu nových bloků jaderných elektráren. Dále zavádí řadu nástrojů pro urychlení majetkoprávní přípravy a povolování staveb dopravní infrastruktury, jako jsou vysokorychlostní železnice a dálnice,“ vysvětluje přínos normy Ryglová.  Tyto změny mají podle ní přispět mimo jiné k lepšímu propojení Česka a k udržitelnému rozvoji dopravy, což je klíčové pro modernizaci a zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky.

Preventivní retrukturalizace

Na lepší časy se podle řídící partnerky společnosti EqSA Oxany Šnajberg zablýsklo i podnikům v krizi. Její volbou je loni přijatý zákon o preventivní restrukturalizaci, podle nějž firmy ve finančních problémech dostávají možnost restrukturalizace ještě před insolvencí. „Snižuje se tím počet krachujících společností a zachovávají se pracovní místa,“ dovozuje Oxana Šnajberg.

Trochu jiný pohled než ostatní nabízí vedoucí advokátka kanceláře Havel & Partners Dana Prudíková. Trefně poukazuje, že užitečnost asi každý posuzuje podle toho, co právě řeší. Sama se ohlíží za pozitivními dopady poměrně nedávné a nemilé historie. „Před čtyřmi lety jsme čelili covidové pandemii a nejužitečnějšími se jevily ty předpisy, které se na ni snažily reagovat. Posunem k lepšímu, který snad z této jinak podivné doby přetrval a zůstal propsaný a zakořeněný v mnoha právních předpisech a v řadě postupů, je důraz na elektronizaci. Nové normy tedy umožnily netrvat na papírovém oběhu dokumentů, fyzické přítomnosti na pracovišti či vyzvedávání papírového receptu u lékaře. Jsou to sice drobnosti, ale s praktickým dopadem pro každého,“ soudí Dana Prudíková.

Jak dopadne nové evropské nařízení o AI na firmy? Diskutují právníci

Zprávy z firem

Nový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který pravidelně informuje o novinkách z oblasti českého práva a judikatury, se tentokrát zaměří i na evropské právo. Z evropské legislativy moderátoři pořadu Kristýna Faltýnková a Daniel Vejsada prodiskutují nové nařízení EU o umělé inteligenci a jeho dopadech na firmy, stejně jako návrh Evropské komise na zjednodušení reportingu o udržitelnosti.

nst

Přečíst článek

Jakých změn (ne)dostálo územní plánování, shrnují právníci

Zprávy z firem

Nejnovější díl podcastu Právo k Ranní Kávě se věnuje oblasti územního plánování. Zástupci právní kanceláře PRK Partners v něm rozebírají, jakých změn (ne)dostálo územní plánování v novém stavebním zákoně, co a jak by šlo zlepšit a jaké výhody může přinést správně nastavený právní rámec územního plánování.

nst

Přečíst článek

Právníci radí, jak se zorientovat v pravidlech udržitelných úvěrů

Zprávy z firem

Financování a investice do projektů, které berou ohled nejen na životní prostředí, už se dostávají i do praxe českých finančních institucí. Udržitelným úvěrům se tak věnuje i nový díl specializovaného právního podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláří PRK Partners. Dozvíte se v něm například, jaká úskalí mohou potkat úvěrovanou i úvěrující stranu.

nst

Přečíst článek