Proč se Irsko štítí miliard od Apple? Přízeň globálního kapitálu je víc než „pár“ miliard navíc

Evropský soudní dvůr v týdnu rozhodl, že technologický gigant Apple bude muset Irské republice zaplatit třináct miliard eur. Státy obvykle takovou finanční injekci, která s velkou rezervou překoná třeba schodek českého státního rozpočtu, vítají. Ne však Irové, ti se naopak platbě bránili, co to šlo. Chtě nechtě, peníze dostanou, a teď řeší, co s nimi.

Záležitost se táhne už drahnou dobu. Už v roce 2016 Evropská komise, která nerada vidí daňové zvýhodňování nadnárodních firem, přikázala společnosti Apple, aby Irsku doplatila daně ve výši třinácti miliard korun. Firma s evropským sídlem v Irsku dlouho platila daň ze zisků na kontinentu se sazbou nižší než jedno procento, což bylo podle Komise nedovolené zvýhodnění.

Pro Evropskou komis je to velký úspěch. Jak uvedla odcházející komisařka pro hospodářskou soutěž Margarethe Vestagerová - jde o „velké vítězství pro evropské občany a daňovou spravedlnost“. Není překvapivé, že se Apple snažil rozhodnutí Komise zvrátit, ale o peníze velmi nestálo ani Irsko.

Irská vláda se hned po rozhodnutí nechala slyšet, že speciální zacházení žádné z firem ani jednotlivcům neposkytovala. Pozice země v evropské ekonomice je však specifická. I když tam extrémně výhodné podmínky už léta neplatí, má stále druhou nejnižší korporátní daň v Evropské unii a vůči zahraničním byznysu je země obecně vstřícná.

Karel Pučelík: Harrisová vyhrála debatu. Vykolejený Trump jen opakoval staré lži

Názory

Kamala Harrisová s Donaldem Trumpem se ve Filadelfii poprvé setkali tváří v tvář. Demokratická kandidátka vlnu lží svého soupeře ustála. Ačkoli Trump tvrdí, že to byla jeho nejlepší debata, úspěšnější byla spíše Harrisová. Ve vyrovnaném souboji přitom jde o každý bod.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Pro tamější hospodářství je to výhodné. Sídlí tu totiž řada nadnárodních firem, jejichž daně, i když relativně nízké, výrazně přispívají k tomu, že aktuálně Irsko hospodaří s rozpočtovým přebytkem. Už teď si na příští rok středopravý kabinet Simona Harrise může dovolit chystat sérii daňových škrtů a současně navýšení veřejných rozpočtů (čirou náhodou před blížícími se volbami).

Zjednodušeně řečeno, reputace bezpečného přístavu pro zahraniční kapitál je pro vládu cenná, a pro „pár“ miliard eur navíc se jí nevzdá.

Z chudého státu technologickým rájem

Tato strategie sahá hluboko do historie, až na přelom padesátých a šedesátých let. „Irská republika se ocitla v hlubokých hospodářských a sociálních problémech. Neměla žádné přírodní zdroje, měla jen velmi málo průmyslu a zmítala se v hluboké depresi. Inflace a nezaměstnanost byly vysoké. Hlavním vývozním artiklem Irska byli mladí lidé, kteří každoročně po tisících utíkali za prací a lepším životem jinam. Z hrdého snu o irské nezávislosti vznikl chudý, kněžími prolezlý státeček na pokraji krachu,“ hodnotí nemilosrdně v textu pro The Observer profesor Open University John Naughton.

Nová generace úředníků a politiků přišla se zlomem v hospodářské politice, která se měla mnohem více otevřít světu. V době spojené s vládou dlouholetého premiéra Éamona De Valera (taoiseach neboli premiér do roku 1959, později prezident) se stala dost rigidní a protekcionistickou. Naopak období jeho nástupce Seána Lemasse je známé pro snahu o ekonomické nakopnutí.

„Irsko muselo být vstřícné k zahraničnímu kapitálu, což v podstatě znamenalo být milé k nadnárodním společnostem - poskytovat jim štědré daňové úlevy, pomáhat jim při hledání lokalit pro výstavbu a obecně vycházet vstříc jejich potřebám,“ dodává Naughton. V tomto kontextu již dává zdánlivě nelogická reakce irské vlády větší smysl.

Svou evropskou základnu v Irsku dodnes má bezpočet světových gigantů. Jen namátkou – kromě společnosti Apple i Meta, Google nebo Microsoft, po brexitu Dublin přetáhl z Londýna JP Morgan a další silné hráče, pro které je atraktivní i poloha v členské zemi EU. V poslední době je Irsko v hledáčku také čínských firem jako Huawei nebo TikTok, což se může ukázat jako riskantní.

Apple příjemně šokuje. Nové hodinky budou tenčí, z AirPodů Pro budou naslouchátka

Zprávy z firem

Večer plný novinek. To je každoroční zářijová keynote technologické společnosti Apple. Letos se vše točilo kolem umělé inteligence, ale také nových hodinek, iPhonů a starých sluchátek, z nichž se stanou plnohodnotné zdravotní pomůcky pro uživatele se zhoršujícím se sluchem. Do prodeje vše vstoupí 20. září. Co tedy Apple letos nabízí?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Co s penězi?

Sledovat dění kolem irského rozpočtu je ve srovnání se zbytkem dnešní Evropy jak z jiného světa. Nejenže se neřeší, kde ušetřit, ale rozhodování o dalším osudu nechtěného „windfallu“ má přídech utrpení. Plány ještě nejsou zcela jasné, ale premiér Simon Harris tvrdí, že nečekané peníze vláda nenalije do běžného provozu, ale do řešení nejpalčivějších problémů, jako je krize bydlení, zdravotnictví nebo infrastruktury.

Abychom o Irsku nehovořili jen v růžových barvách, určitě je kam investovat. Je až s podivem, proč vláda hospodařící několik let po sobě s rozpočtovými přebytky neudělala pro řešení problémů víc. Vezměme si například bydlení, které je velmi nákladné a zvláště pro mladé lidi špatně dostupné.

Ostatně to je i jedna ze stinných stránek evropského přístavu globálních hráčů. Například jen Google v Dublinu zaměstnává přes 5000 lidí, Microsoft dílem v Dublinu a severoirském Belfastu kolem 3500, Apple sídlí už od roku 1980 na jihu v Corku a v Irsku pro něj pracuje kolem 6000 zaměstnanců. Podle kritiků příval firem a jejich zaměstnanců udělal z Dublinu město s náklady na bydlení, které jsou jen sotva v možnostech běžného smrtelníka.

Určitě tedy neuškodí, když miliardy od technologického giganta pomůžou tam, kde to běžné občany pálí nejvíc.