I západ Čech může patřit výrobě vína. Minimálně toho šumivého. Bohemia Sekt každoročně vyprodukuje na šestnáct milionů lahví a tato čísla i obliba českých bublin postupně rostou. „V padesátých letech minulého století činila roční produkce nějakých 300 tisíc lahví. To odpovídá dnešní dvoudenní výrobě,“ říká ředitel společnosti Ondřej Beránek. Kromě základní řady vyráběné rozšířenější tankovou metodou tady pořád vzniká i sekt, který zraje v lahvích minimálně dvanáct měsíců a způsobem výroby si nezadá s proslulým šampaňským. Koneckonců kvasinky z oblasti Champagne tady používají už od poloviny minulého století.

Proč vznikl Bohemia Sekt právě ve Starém Plzenci? 

Tomu se lidé diví poměrně často, protože vinice tu byly jen za Karla IV. a ještě jedna pak v padesátých letech, ale ta ani neměla s Bohemia Sektem nic společného. Nicméně hlavní důvod je ten, že se využívají prostory bývalého pivovaru Zlatozdroj. Ten byl založen v roce 1871 a pivo se tu vyrábělo téměř šedesát let. Následně tu zbyly nevyužité a poměrně rozsáhlé pivovarské sklepy, ve kterých se vystřídala řada provozů od výroby voňavek po sklad kožešin. Potkalo se to v roce 1942, když společnost Českomoravské sklepy šumivých vín hledala prostory pro výrobu sektů. Měli vytipováno něco ve Znojmě, ale zřejmě i kvůli logistické dostupnosti Prahy a Karlových Varů, které tehdy byly podstatně větším centrem než dnes, nakonec padla volba na Starý Plzenec. 

První sekty tady zrály už během války?  

S kvašením prvních sektů se začalo hned v roce 1942, ale zřejmě se čekalo na správný okamžik, aby mohly spatřit světlo světa. Ten nejlepší možný přišel spolu s osvobozením americkou armádou v květnu 1945. Celá první šarže sektu, překvapivě červeného, dostala pojmenování po americké stíhačce Black Widow. Bylo to nějakých 37 tisíc lahví, které se vypily při oslavách osvobození. Hned po druhé světové válce se pak zahájila výroba sektu Chateau Radyně pojmenovaného po místní zřícenině hradu. Zajímavostí je, že tento sekt se dodnes vyrábí bez přerušení, což z něj dělá nejdéle vyráběný sekt. Jsou i starší značky, ale všechny tam nějaké přerušení měly. Od začátku se tady sekty vyráběly tradiční metodou kvašení v lahvi, tedy metodou šampaňskou. Metoda kvašení v tancích, neboli Charmatova metoda, přišla až mnohem později. 

Jak se během těch více než osmdesáti let měnil proces výroby – a co naopak zůstalo zachováno? 

Dá se říct, že tradiční metoda kvašení v lahvích je v podstatě stále stejná. Není tam moc co vymýšlet. Dodnes dokonce využíváme kvasinky, které k nám koncem čtyřicátých let minulého století přivezl francouzský enolog Louis Girardot z oblasti Champagne. Jen jsme vylepšili postupy, které nám umožňují elegantnější odstranění kvasinek z lahve. V průběhu historie tady ovšem výroba šumivých vín probíhala i dalšími metodami než jen tradiční či Charmatovou. Ještě někdy před dvaceti lety se využívala také metoda transvazální, která sice spočívá v kvašení v lahvích, ale sekt se následně přefiltruje přes tank. V sedmdesátých letech se tady dokonce zkoušela jistá sovětská metoda výroby, ale protože se příliš neosvědčila, s touto myšlenkou se dál nepracovalo. 

Jak se v průběhu let mění preference zákazníků? Přecházejí od sladších sektů k suchým? 

V Česku dlouhodobě dominuje kategorie polosuchých sektů demi sec. Během posledních dvaceti let jsme čekali rychlejší příklon k suchým sektům, ale vývoj jde jen velmi pomalu. Zajímavé je, že preference sektů podle obsahu cukru jsou v podstatě rozloženy geograficky. Dalo by se říct, že od západu na východ vidíme přesun od suchých sektů ke sladkým. V Německu je největší spotřeba v kategorii suchých sektů, v Česku je to demi sec a na Slovensku už je to demi doux, tedy polosladké.

Zázračný lék? Medikament na hubnutí potvrzuje nečekané účinky napříč medicínou

Zprávy z firem

Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vnímáte u nás nějaké další trendy? 

Před několika lety jsme tu měli období lehce zvýšené obliby růžových vín a sektů, ale troufnu si říct, že dnes už tento trend není aktuální. Poměrně silným a neustále rostoucím trendem, je až extrémní obliba prosecca. Na začátku jsme to možná vnímali jako konkurenci, ale později jsme si uvědomili, že prosecco učí spotřebitele pít bublinky i při jiných příležitostech než jen při oslavách a přípitcích. Dále spolu s tím, jak nám spotřebitelé dozrávají a přicházejí nové generace, dnes vnímáme rostoucí preference nápojů s nižším obsahem alkoholu nebo úplně nealkoholických. 

Pokud jde o produktové řady, roste obliba sektů vyráběných tradiční metodou? 

Zájem lehce roste, podobně jako roste celá kategorie sektů. Nicméně v naší produkci mají jednoznačnou převahu sekty vyráběné Charmatovou metodou kvašení v tanku. Je to logicky dané i cenou, která je pro spotřebitele výrazně příznivější. 

To znamená, že cena pořád hraje velkou roli? 

Cena hraje naprosto zásadní roli, což vidíme i u jiného rychloobrátkového zboží. Na cenu je enormně citlivá právě základní řada Bohemia Sekt demi sec nebo brut. V akci se lahev pohybuje přesně na hranici sto korun a máme vyzkoušeno, že překonání této hranice, byť třeba o deset nebo dvacet korun, má na poptávku fatální dopad. 

Máte před sebou zřejmě vůbec nejdůležitější období roku – Vánoce a Silvestr. Kolik lahví v tomto období obvykle prodáte? 

Na závěr roku obvykle připadá přibližně třetina našich celoročních objemů, tedy něco přes pět milionů lahví. Prodeje na Vánoce začínají už začátkem listopadu, aby se vše dalo logisticky zvládnout.

Zaznamenali jste v posledních letech nějaké výkyvy? Přece jen se hodně řešila úsporná opatření, domácnosti šetřily…

V loňském roce jsme určitě zaznamenali lehký propad prodeje, který souvisel s extrémní inflací a vysokými cenami všeho zboží. Spotřebitel si pak přirozeně odpustí nebo omezí spotřebu luxusnějšího zboží, mezi které šumivá vína bezesporu patří. 

Konec mejdanů. Praha zakázala organizované noční tahy po hospodách

Zprávy z firem

Vedení Prahy zakázalo takzvané pub crawls, tedy noční tahy turistů od hospody k hospodě organizované specializovanými agenturami. Návrh nařízení, která zákaz zavádí, dnes schválili městští radní. Platit začne ihned po uveřejnění ve sbírce právních předpisů. Zákaz požadovala především Praha 1, která se s problémem rušení nočního klidu hlučnými opilými turisty potýká nejvíce. Podle vyjádření společnosti Prague Pub Crawl jde pouze o populistický krok, který problém s nočním hlukem nevyřeší, ale ještě zhorší.

ČTK

Přečíst článek

A už jste zpátky na „předkrizových“ číslech?

Správně bych na tuto otázku mohl odpovědět až po Novém roce, nicméně vše nasvědčuje tomu, že jsme se letos skutečně vrátili do „předkrizového“ režimu. Kategorie šumivých vín – na rozdíl od tichých – navíc průběžně stále roste. Nejen v Česku, ale i v Evropě a potažmo po celém světě. Je to globální trend. 

Roste i vaše produkce? Jestli správně počítám, aktuálně je to kolem patnácti milionů lahví za rok?

Co se týče sektů a šumivých vín, ročně vyrobíme kolem šestnácti milionů lahví. Jen pro zajímavost, v padesátých letech minulého století činila roční produkce nějakých 300 tisíc lahví. To odpovídá dnešní dvoudenní výrobě. Bohemia Sekt si v Česku dlouhodobě drží tržní pozici někde na úrovni šedesáti procent, takže jak roste celá kategorie, rosteme i my. 

Vaše vína posbírala řadu ocenění. Na která jste nejvíc pyšní? 

Na soutěžích se naše výrobky setkávají s celosvětovou konkurencí, proto si všech ocenění vážíme a bereme je jako určité potvrzení kvality. Letošní rok byl mimořádně úspěšný, získali jsme hned několik zlatých medailí na prestižních mezinárodních výstavách. Za nejcennější považuji Concours Mondial de Bruxelles a Mundus Vini. Na soutěžích obvykle sklízejí úspěchy naše produkty vyráběné metodou kvašení v lahvi, tedy Bohemia Sekt Prestige nebo naše vlajková loď Louis Girardot. Proto nás letos velmi mile překvapilo ocenění z rakouské výstavy AWC Vienna pro Bohemia Sekt brut, výrobek ze základní řady. 

Může šumivé víno ze Starého Plzence konkurovat proslulým zahraničním značkám?

Na našem oboru je krásné, že v podstatě každé víno je svým způsobem specifické. Nedá se říct, že šampaňské je tím nejlepším na světě a všechny konkurenční produkty se mu chtějí přiblížit. Zakládáme si na tom, že se nesnažíme napodobovat žádné kategorie, jako je šampaňské, španělská cava, francouzský crémant nebo italská franciacorta. Jdeme svou cestou. Šumivá vína vyráběná metodou kvašení v láhvi vznikají výhradně z moravských hroznů, hodně se tam projevuje pestrost odrůd i jednotlivých ročníků.  

Jaké procento hroznů pochází z vašich vlastních vinohradů?  

V posledních letech jsme se dostali k našemu cíli, kterým je částečná soběstačnost. Přibližně polovina hroznů pochází z vlastních vinic, zbytek pak nakupujeme od našich dlouhodobých dodavatelů. 

Vizionář světa rumu Alexandre Gabriel v Čechách představil unikátní novinku

Zprávy z firem

Rum u nás patří k nejžádanějším druhům destilátů a v posledních letech se stal doslova fenoménem. Česká rumová komunita je jedna z nejsofistikovanějších na světě. A to do té míry, že u nás hovoříme o nové rumové éře. Jejím zosobněním je značka Planteray, jejíž zakladatel, master blender a vizionář světa rumu Alexandre Gabriel opět osobně navštívil Českou republiku a představil zde novinku Planteray PXXO.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Jaký byl letošní ročník? Jste s úrodou spokojeni?  

Už několik let pozorujeme dopady klimatických změn, které se projevují velkými výkyvy počasí. Několik posledních let platí jen to, že každý rok je úplně jiný. Letos jsme měli extrémně teplý únor a březen, takže vegetace nastartovala v podstatě o měsíc dřív než obvykle, aby ji ve druhé polovině dubna poškodil několik dní trvající mráz. Následně do toho přišlo výrazně deštivé počasí v květnu a červnu, což pro révu nebylo úplně vhodné. No a v době, kdy jsme déšť potřebovali, zase přišlo sucho s vysokými teplotami. Sklizeň proto letos začala o měsíc dřív a byla extrémně krátká. Množstevně ale není ani zdaleka taková, jakou bychom potřebovali, je výrazně pod dlouhodobým průměrem. Tyto výkyvy počasí samozřejmě netrápí jen nás, je to problém celé Evropy. Nejvíc to v posledních letech odnáší španělské Katalánsko, kde už dva roky za sebou mají vůbec nejnižší sklizeň v historii. 

Je možné na změny klimatu nějakým způsobem reagovat?

Reagovat musíme, protože jisté je, že výkyvy budou do budoucna pokračovat. Takovým asi největším trendem a opatřením číslo jedna je výsadba rezistentních odrůd vína. Jedná se o takzvané PIWI odrůdy, které byly speciálně vyšlechtěny, aby nabídly větší odolnost vůči výkyvům počasí, dávaly větší výnosy než klasické odrůdy a nevyžadovaly tolik ruční práce, protože nedostatek pracovních sil je dalším z velkých problémů vinohradnictví. Dále pracujeme s opatřeními na zadržování vody ve vinicích, kdy mezi řádky révy vysazujeme hluboko kořenící směsi schopné udržet v kořenech vláhu i za suchého počasí. Kromě toho pravidelně zkoušíme i nové technologie, třeba teď naposledy to byl UV boosting. 

V čem tato technologie spočívá a jaké jste zaznamenali výsledky?

Technologii jsme testovali po dobu dvou let na vybraných vinicích. Spočívá v tom, že rostliny jsou vystavovány UV záření, čímž se dostávají do stresu a posilují svou odolnost. Potvrdilo se nám, že to funguje, ale touto cestou zřejmě nepůjdeme. Sice zatím nemáme projekt finálně vyhodnocený, ale pravděpodobně nepůjde o ekonomicky rentabilní opatření. Navíc to souvisí i s udržitelností, protože ve vinicích musí trvale jezdit traktor se speciálním zařízením, který UV záření aplikuje. 

Zmínil jste nedostatek pracovních sil. Jak velký je to ve vašem oboru problém? 

Pěstování révy je zemědělství jako každé jiné a nedostatek pracovníků je v posledních letech skutečně enormní. Práce v zemědělství rozhodně není atraktivní, je o ni stále menší zájem. Na vinici je navíc dost manuální, sezónní práce. Nedostatek lidí na tyto práce je dlouhodobým problémem, se kterým jsme si jakž takž poradili. Jenže teď jsme se dostali do fáze, kdy pociťujeme kritický nedostatek traktoristů a obsluhy strojů, které by měly ruční práci nahradit. 

Má taková situace řešení?  

Určitě by nám pomohla uvolněnější legislativa na trhu práce. Dnes k vám nemůže přijít traktorista na živnostenský list a jezdit s vaším traktorem, protože to už je švarc systém. Takže když už nějaké lidi najdeme, zablokuje nám to legislativa. Jinak cestou je určitě pokračující automatizace. Dnes už máme stroje, které ruční práci částečně nahrazují. Pracuje se také s autonomními stroji bez řidičů, což je velký trend, který bude pokračovat. Samozřejmě je to velmi finančně náročné a bude to chvíli trvat, ale nic jiného nám nezbyde. 

Když už jsme u investic, letos jste spouštěli novou stáčecí linku. Chystáte i něco dalšího?

V případě stáčecí linky jsme nahrazovali stroj, který tady fungoval od poloviny devadesátých let, takže modernizace už byla nezbytná. Máme za sebou i největší investiční akci v historii Bohemia Sektu, kterou bylo vybudování nové zpracovny hroznů v Mikulově. Také jsme v našich provozech měnili způsoby vytápění nebo instalovali fotovoltaické panely. To všechno byly finančně náročné akce, takže to v dalších letech budeme muset trochu tlumit. Kontinuálně ale pracujeme na restrukturalizaci a obnově našich vinic. Navíc pokud bude pokračovat mírný růst spotřeby sektů, za několik let narazíme ve Starém Plzenci na hranici kvasných kapacit a bude nás čekat investice do jejich rozšíření.

Ondřej Beránek Vystudoval obor matematické inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni. Do společnosti Bohemia Sekt, která je tradičním českým výrobcem sektů i vín a největším zpracovatelem moravských hroznů, nastupoval v roce 1998 jako finanční analytik. Dnes zde působí jako ředitel a jednatel. Od roku 2015 zastává také funkci prezidenta Vinařské unie ČR a je členem představenstva Potravinářské komory.