Ruský zákaz. Net4Gas nesmí vést arbitráž proti Gazpromu v zahraničí

Arbitrážní soud ruského Severozápadního okruhu potvrdil dřívější soudní rozhodnutí, které zakazuje českému provozovateli sítě plynovodů Net4Gas pokračovat v řízení proti ruské společnosti Gazprom Export v zahraničí, informovala ruská státní tisková agentura TASS. Česká společnost v reakci odkázala na svá dřívější vyjádření ke kauze. V nich uvedla, že se zákazem řídit nebude, protože rozhodnutí ruských soudů je v rozporu s mezinárodním právem.

Společnost Net4Gas začátkem loňského roku uvedla, že neobdržela poslední měsíční platby od svého ruského partnera, které jí podle smluv náležely. Název ruské firmy tehdy neuvedla. Český provozovatel plynovodů tehdy také oznámil, že jednání s ruskou společností byla neúspěšná a že se proto rozhodl zahájit arbitráž, podotkl TASS.

V březnu arbitrážní soud města Petrohradu a Leningradské oblasti vyhověl stížnosti Gazpromu proti Net4Gas a české firmě zakázal, aby pokračovala v rozhodčím řízení ohledně sporu s tímto ruským podnikem u soudu v České republice. Soud tehdy zároveň stanovil, že v případě porušení jeho rozhodnutí by Net4Gas měla ruské firmě vyplatit 112,96 milionu eur (přibližně 2,9 miliardy korun).

Česká společnost podala v dubnu proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, píše TASS. Arbitrážní soud Severozápadního okruhu nyní rozhodl, že dřívější soudní rozhodnutí „ponechává beze změny“.

Mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý řekl, že společnost nemůže poskytnout komentář nad rámec toho, co v minulosti k případu zveřejnila. V březnu firma sdělila, že se zákazem od ruského soudu řídit nebude. Podle české firmy ustanovení ruského práva, podle něhož dříve ruský soud rozhodl, je ve zjevném rozporu s mezinárodním právem a obecně uznávanými principy spravedlivého procesu. Firma zároveň na jaře uvedla, že zastává názor, podle něhož by rozhodnutí ruského soudu nemělo být uznáno ani vykonáno v žádné relevantní jurisdikci mimo Rusko.

Gazprom podal u ruských soudů žaloby na řadu dalších evropských firem a ve všech rozhodnutých případech dosáhl zákazu pokračování arbitráže v zahraničí. Je mezi nimi český ČEZ, Západoslovenská energetika (ZSE), rakouská společnost OMV, německé firmy Uniper Global Commodities a Metha-Methanhandel, ukrajinský Naftogaz, nizozemská firma Gasunie Transport Service, provozovatel plynovodu BBL mezi Británií a Nizozemskem či polsko-ruská firma Europol GAZ, která vlastní polský úsek plynovodu Jamal-Evropa, dodal TASS.

Podobné stížnosti podle ruské tiskové agentury podal podle Gazprom Export i na další firmy včetně české společnosti innogy, u níž se verdikt soudu čeká.

Rostoucí ruská inflace a zvyšování daní. Putinovi válečná ekonomika „padá na hlavu“

Názory

V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Putin: V vítězství na Ukrajině jaderné zbraně nepotřebujeme

Politika

Rusko nepotřebuje k vítězství ve válce na Ukrajině jaderné zbraně, prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters to označuje za dosud nejsilnější signál od šéfa Kremlu, že nesáhne k jadernému úderu. Putin také uvedl, že nepočítá s mobilizací, ruská armáda má dostatek dobrovolníků. Od začátku roku podle něj na Ukrajině dobyla 47 vesnic.

ČTK

Přečíst článek

Ruský soud zkonfiskoval majetek UniCredit Bank i německým bankám

Zprávy z firem

Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 17 miliard korun. Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské plynárenské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.

ČTK

Přečíst článek