Spolana propustí 500 lidí

Neratovická společnost Spolana zahájila restrukturalizaci stávající výroby. Ztrátová chemička kvůli tomu propustí několik stovek zaměstanců.
Neratovická společnost Spolana ukončí v první polovině roku část výroby, kvůli čemuž propustí většinu zaměstnanců. Týkat se to bude zhruba 500 lidí, ve firmě jich zůstane kolem 150. Podnik při restrukturalizaci ukončí produkci PVC a kaprolaktamu, zachována zůstane výroba kyseliny sírové. Důvodem jsou dlouhodobé ztráty v hospodaření podniku a nízká poptávka.
Společnost uvedla, že všem zaměstnancům, jejichž místo bude bez náhrady zrušeno, nabídne ukončení pracovního poměru dohodou s odstupným nad rámec zákonných povinností a podmínek určených kolektivní smlouvou. Výška odstupného přitom bude reflektovat délku pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců. Firma avizovala také pomoc odcházejícím zaměstnancům s hledáním nové práce.
Po dokončení restrukturalizace zůstane ve Spolaně přibližně 150 zaměstnanců, minimálně do doby zahájení nových projektů v rámci průmyslové dekarbonizace, uvedla firma.
Útlum bez výhledu na oživení
„Petrochemický segment prochází zásadní transformací. V posledních letech ji bohužel na evropském trhu provází i dlouhodobý útlum bez výhledu na oživení ve střednědobém horizontu. A protože výrobní kapacity Spolany jsou v evropském měřítku spíše menší, část naší současné produkce již není konkurenceschopná a tedy udržitelná,“ řekl jednatel Spolany Piotr Kearney.
„Po zralé úvaze jsme se rozhodli dosavadní segmenty našeho podnikání postupně opustit a připravit Spolanu na nové formy podnikání, například v moderní a žádané oblasti dekarbonizace průmyslu,“ dodal Kearney.
Spolana upozornila, že hospodaření firmy v posledních letech negativně ovlivňuje dlouhodobý pokles poptávky po petrochemických produktech, zejména kaprolaktamu. Konkurenceschopnost odvětví podle podniku snižují také vyšší výrobní náklady, které jsou v Evropě vyšší ve srovnání s producenty v USA a na Středním východě. Situaci navíc podle firmy komplikuje skutečnost, že kapacity Spolany patří v Evropě k těm menším.
„To vše se negativně promítá do hospodaření naší společnosti, které je dlouhodobě značně ztrátové i přes to, že jsme se v poslední době zaměřili na produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou a marží,“ doplnil Kearney.
Zachována tak zůstane výroba kyseliny sírové, u níž podnik před více než rokem zahájil modernizaci provozu s cílem zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti produkce. Celkem tříleté práce, které mají snížit i spotřebu elektrické energie a zemního plynu, budou pokračovat a celkově vyjdou na jednu miliardu korun. Spolana potvrdila také pokračování projektu protipovodňové ochrany Neratovic, zachován bude provoz podnikové čistírny odpadních vod tak, aby byly čištěny odpadní vody z areálu i z okolních obcí.
Spolana, která od roku 2016 patří do skupiny Orlen, vyrábí chemikálie, jako jsou kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, oleum a jiné. Dosud byla také jediným výrobcem PVC a kaprolaktamu v České republice. Kaprolaktam je základní surovinou například pro výrobu polyamidových vláken, která se používají třeba při výrobě sportovního oblečení a sportovních potřeb.
Spolana předloni podle výroční zprávy hospodařila se ztrátou přes 1,33 miliardy korun. V roce 2022 firma byla v zisku 10,8 milionu korun. Výnosy společnosti předloni meziročně klesly z téměř 7,7 miliardy korun na 2,4 miliardy korun.
JPMorgan Chase se chystá zrušit hybridní model práce. Desetitisíce zaměstnanců bankovního gigantu se bude muset vrátit do kanceláří na pět dní v týdnu, píše Bloomberg.
Dimon zatočí s home office. Práce na dálku nefunguje, říká
Zprávy z firem
Česká národní banka (ČNB) odejmula Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dnes. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora.
ČNB sebrala licenci záložně, v níž měl Fiala „zapomenutý“ milion
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.