Spekuluje se o tom již několik let, zároveň jde o mimořádně citlivou otázku. Má americká justice požadovat radikální zásah proti Googlu v rámci boje proti monopolům? Nyní se schyluje k rozhodnému kroku, který by potvrdil, jak se bude nejmocnější stát světa v budoucnu chovat vůči nejmocnějším firmám světa. A ukáže tak i možnou cestu pro zbytek světa včetně Česka, pro něž je případný střet s globálními hráči příliš velkým soustem.

Začněme několika zdánlivě nesouvisejícími příběhy. Kanada, přelom let 2023 a 2024. Společnost Meta Platforms zavádí konec šíření mediálních obsahů mediálních společností, protože na základě nové legislativy by Facebook měl platit médiím licenční poplatek.

Příběh druhý. Nové Mexiko, USA, podzim 2018. Streamovací společnost Netflix zveřejňuje záměr koupit společnost Albuquerque Studios a její majetek včetně filmového studia. Netflix investoval 30 milionů dolarů, dalších téměř 15 milionů poskytla radnice. Vzniklo tak nové studio Netflix Studios, v němž mimo jiné vznikla čtvrtá série hitu Stranger Things.

Příběh třetí. USA, přelome dubna a května 2024. Nově zveřejněné dokumenty uvádějí, že jen za rok 2022 společnost Google zaplatila společnosti Apple 20 miliard dolarů za to, že Safari používá jako nativní vyhledávač právě Google. To přitom představuje zhruba 36 procent zisku, který z vyhledávání prostřednictvím Safari Google získal.

Stanislav Šulc: 1. říjen 2024. Nejpolitičtější den za dlouhá léta. A také start ostré kampaně na příští volby

Názory

V české politice se v průběhu pouhých několika hodin odehrála celá řada příběhů, které budou mít vliv na výsledek příštích voleb. A některé z těch příběhů zdaleka neskončily.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Kdo (možná) zneužívá monopol

Bez ohledu na případná soudní jednání a pře, zmíněné tři příklady přinejmenším zavdávají podnět k přemýšlení nad proto-monopolním chováním některých moderních firem. U Facebooku, resp. Meta Platforms jde spíše o společenský rozměr toho, jak firma Marka Zuckerberga využívá svůj přirozený monopol na distribuci internetových obsahů. A zda si jednotlivé státy dovolí vůči tomu vystoupit, bude předmětem spíše let příštích.

Nákup filmového studia Netflixem zase ukazuje na děravost americké antimonopolní legislativy. V proslulém soudním procesu, kde Spojené státy žalovaly Paramount Pictures došlo v roce 1948 k rozhodnutí, že filmové produkce nesmí mít stejného vlastníka jako kina. Logicky šlo o to, aby kina neuváděla filmy jen jednoho studia. Jenomže Netflix tuto praxi šikovně obešel tím, že nevlastní klasická kina. Ovšem vlastní globálně nejúspěšnější streamovací službu a kdyby se šlo k meritu věci, vlastnictví studia i streamovací služby by bylo přinejmenším hraniční.

Avšek stejný problém by najednou mohl mít Walt Disney a další hollywoodští hráči, takže ani tady nejspíš k žádnému razantnímu kroku nedojde. Navíc v tomto případě by americká justice musela vážit, o jak moc závažný problém jde, protože americké antitrustové zákony jsou postaveny na principu „role of reason,“  nikoli na doslovnosti.

Proč se Irsko štítí miliard od Apple? Přízeň globálního kapitálu je víc než „pár“ miliard navíc

Zprávy z firem

Evropský soudní dvůr v týdnu rozhodl, že technologický gigant Apple bude muset Irské republice zaplatit třináct miliard eur. Státy obvykle takovou finanční injekci, která s velkou rezervou překoná třeba schodek českého státního rozpočtu, vítají. Ne však Irové, ti se naopak platbě bránili, co to šlo. Chtě nechtě, peníze dostanou, a teď řeší, co s nimi.

Karel Pučelík

Přečíst článek

CCCC

A tak se nejspíš prvního velkého antimonopolního tažení vůči moderním technologickým firmám dočkáme skutečně až v případě Googlu. V případě jeho vyhledávače totiž již jde o porušení i „rule of reason“. Tento princip totiž dovoluje existenci přirozeného monopolu. A právě ten se povedlo svou zásadní inovací vyhledávání Googlu vytvořit. Žádný jiný vyhledávač na globální, ale ve většině zemí ani lokální úrovni zkrátka neumí Googlu konkurovat. A nic na tom nemění žádné parciální kroky typu výběru nativního vyhledávacího enginu při spuštění nového prohlížeče (stejně všichni rychle najdou Google, odkliknou jej a jede se dál).

Pokud by Google nepodnikl žádný další krok kromě zdokonalování vlastního produktu, jakýkoli pokus o případné dělení firmy by pravděpodobně skončil nezdarem. Jenomže právě platby třetím stranám, které koncovým uživatelům poskytují různé softwarové či hardwarové platformy využívající vyhledávání, již jsou argumentem pro antitrustovou žalobu. Podle práva totiž přirozený monopol nesmí takto aktivně prosazovat vlastní udržení. Aktivně totiž brání vzniku konkurence a tomu, aby si z celkového trhu uloupla alespoň nějaký díl.

Google staví datové centrum v Uruguayi. Zainvestuje tam 20 miliard

Zprávy z firem

Americká technologická společnost Google ze skupiny Alphabet plánuje otevřít datové centrum v Uruguayi. Hodlá do něj investovat více než 850 milionů dolarů (19,22 miliardy korun). 

ČTK

Přečíst článek

Nestačila by pokuta?

Google si tak lidově řečeno „naběhl“ a v důsledku toho jej americká justice může donutit odprodat části firmy. Spekuluje se zejména o prodeji vyhledávače Chrome a operačního systému Android, který využívají hlavně mobilní zařízení. V éře Big-Tech společností by se jednalo o bezprecedentní krok, který by do velké míry ukázal možné chování americké vlády vůči největším firmám světa. A mohlo by jít také o precedent, který by v budoucnu mohly používat menší země, které proti těmto velkým hráčům nemají téměř žádnou moc, a to ani daňovou.

Jenomže tak jednoznačné to stále není. Ačkoli chování Googlu může vykazovat přinejmenším podezření ze zneužití postavení na trhu (což je žalovatelné), nemusí dojít k rozdělení firmy. Lze to vyřešit i výraznou pokutou a zákazu konkrétní činnosti, jak se ostatně stalo v posledním velkém americkém anti-trustovém řízení v IT oblasti, kterou USA vedly proti Microsoftu. V roce 2001 se žalobci snažili omezit vliv nativního internetového prohlížeče, který byl ve Windows. A díky tomu otevřeli mimo jiné příležitost pro růst Googlu.

Vzhledem k tomu, že se i aktuální antimonopolní řízení může protáhnout, může je ovlivnit i skutečnost, že podle odborníků éra vyhledávání na webu beztak vrcholí a brzy ji nahradí kooperace s chatboty umělé inteligence. A tam Google až tak nedominuje.

Výrobce čipů hledá nové místo pro továrnu. Mohla by být u Prahy

Zprávy z firem

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) plánuje kromě továrny, která vzniká v Drážďanech, postavit v Evropě i další závody. Ve hře by mohla být i Česká republika a širší region Prahy a okolí. S odvoláním na nejmenovaného vládního představitele to uvedl specializovaný německý server ComputerBase.

ČTK

Přečíst článek

Rozhodne příští prezident

A významnou roli by pak budou hrát také volby na amerického prezidenta. Pokud by zvítězila Kamala Harrisová, pravděpodobně zůstane aktuální situace beze změny. Pro Donalda Trumpa je vztah k velkým technologickým firmám velmi komplexní a komplikovaný. Byl to ostatně původně on, kdo chtěl omezit fungování TikToku v USA, ale nakonec k tomu nedošlo. Právě fungování sociálních sítí a velkých korporací pro něj je tématem, což potvrdil i volbou J. D. Vance za vice-prezidenta. Vance totiž má velmi silné vazby na americký technologický sektor.

Trumpův postoj k velkým firmám definuje na jedné straně často opakovaný „strach“ z vlivu na mladé uživatele, ale na straně druhé si je vědom obří síly, kterou tyto firmy mají. Trump tak stále otevřeněji prohlašuje, že oslabovat tyto silné společnosti by byla chyba, protože by vzniklý prostor obsadily firmy z jiných zemí, zejména z Číny. A to by byla pro USA špatná cesta.

Firmy budoucnosti? Prestižní univerzita MIT vybrala ty, které pomáhají brzdit změnu klimatu

Zprávy z firem

Časopis MIT Technology Review sestavil přehled 15 firem, jejichž inovativní nápady ukazují cestu ke zlepšení klimatických podmínek na zemi.

Josef Tuček

Přečíst článek

Oportunistický přístup?

Americká justice tak stále více bude stát před cestou, zda se bude zejména k vlastním firmám chovat v souladu s vlastními zákony, nebo zda upřednostní globální perspektivu.

Je dobré připomenout, proč a jak vlastně anti-trustové zákony na přelomu 19. a 20. století vznikly. Klíčovým se stal příklad společnosti Standard Oil. Ta měla ve své době zhruba 90procentní podíl na veškerém americkém trhu s ropou a ropnými produkty. O velikosti firmy nejlépe vypovídají údaje o jejím zisku a vyplacených dividendách. Za necelých pětadvacet let mezi roky 1882 a 1906 činily zisky (nikoli tržby) v dnešních cenách více než 21 bilionů dolarů a vyplacené dividendy ve výši téměř 14 bilionů dolarů. Pro srovnání roční zisk Googlu činil v roce 2023 73,8 miliard dolarů, o rok dříve necelých 60 miliard.

Američtí legislativci nepřikročili k rozdělení Standard Oilu kvůli mezinárodním otázkám, ale kvůli ochraně funkčního trhu. Pozice Standard Oilu byla natolik zásadní, že bránila fungování trhu, vzniku nových firem, inovacím, v důsledku třeba i nižším cenám pro koncové zákazníky.

Bylo by zajímavé, kdyby se americké úřady rozhodly tuto perspektivu přetočit a vlastnímu trhu nadřadit globální perspektivu. Nicméně vyloučit to v současnosti nelze.