Stihne ČEZ podepsat Dukovany do voleb? Problémy Jihokorejců se kupí
Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Nejen kvůli napjaté vnitropolitické situaci v asijské zemi.
Pokud chtěli Jihokorejci před podpisem smlouvy o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech působit jako maximálně věrohodný partner, moc se jim to nepodařilo. To však není jediný zásadní problém celého projektu v jejich režii.
Ale popořadě. V polovině ledna se celý svět stal svědkem spektakulární podívané, „jak se zatýká prezident“. Tisícihlavý zásahový tým si pro sesazenou jihokorejskou hlavu státu, Jun Sok-jola, přišel přímo do jejího sídla. Přes potyčky s prezidentovou ochrankou zasahující nakonec politika odvedli. Skončil v žaláři. Rovněž nebývalé. Jun Sok-jol totiž má prezidentskou funkci zatím jen pozastavenou. Po prosincovém sesazení rozhoduje o jeho dalším osudu Ústavní soud. Jun Sok-jola sesadil parlament po zbabraném pokusu o vyhlášení stanného práva, přičemž pro sesazení hlasovali dokonce i někteří poslanci jeho vlastní strany. Stanné právo bylo v zemi předtím vyhlášeno naposledy roku 1980.
Celá akce světu připomněla, že Jižní Koreji až do sklonku 80. let vládl vojenský režim. Je to stále poměrně mladá demokracie.
Protikorupční vyšetřovatelé dnes zadrželi a začali vyslýchat jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během dnešního výslechu zatím odmítá mluvit, píší světové agentury s odkazem na činitele CIO.
Policie zadržela jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Je vyslýchán
Leaders
Uvězněný prezident byl velkým zastáncem jihokorejského jaderného vývozu. A tedy i dukovanského projektu. Od doby, kdy se neúspěšně pokusil vyhlásit stanné právo a uzmout takto moc, jsou akcie podniku KEPCO, jehož dceřiná společnost KHNP má Dukovany stavět, stále o nějakých čtrnáct procent níže. Po zavedení stanného práva a následném prezidentově sesazení došlo k přerozdělení faktické politické moci ve prospěch Demokratické strany, která je vůči jaderné energetice, a hlavně jejímu vývozu i do zemí typu Česka, dost skeptická.
Češi sledují situaci s obavami
Již nyní tato situace vyvolává nejistotu i na české straně. Jihokorejský ministr průmyslu Ahn Duk-geun přiznává, že „česká strana sleduje situaci s obavami“. Sama česká strana to sice takto otevřeně neformuluje, leč nemůže nevidět kupící se problémy na korejské straně. A rozhodně nejde jen o vnitropolitické dění, které rozhodně nepřipomíná vyzrálou demokracii.
O dalším osudu uvězněné sesazené hlavy státu rozhoduje tedy nyní ústavní soud – a je pravděpodobné, že země směřuje k předčasným volbám. V nich by byl favoritem I Če-mjong právě z Demokratické strany, tedy jádru nepříliš nakloněné. Podle ní navíc byly náklady dukovanského projektu hrubě podstřelené. Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, tak zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Pravděpodobně nastupující nová politická reprezentace strany zhotovitele stavby bude totiž otevřeně přiznávat, že její náklady jsou nerealisticky nízké.
Bude se tedy podepisovat smlouva se stranou, jež v době podpisu bude sama říkat něco zásadně jiného, mnohem méně příznivého, než tvrdila v době tendru, na jehož základě byla českou stranou vybrána. Zpravidla vícenáklady vznikají až po podpisu smlouvy, v době realizace projektu. V případě Dukovan ale fakticky vznikají ještě před samotným podpisem smlouvy, přičemž zhotovitel se k nim hlásí svým způsobem dokonce otevřeněji než objednatel, tedy česká strana.
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé. 
Lukáš Kovanda: Případný pád jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola ohrozí dostavbu Dukovan
Názory
Spor dcery s matkou
Právě vícenáklady jsou navíc jádrem další paradoxní situace. Je jí vyvstalý spor mezi zmíněným podnikem KHNP, zhotovitelem nových bloků v Dukovanech, a jeho mateřskou společností KEPCO. Ani ten rozhodně nekreslí obrázek Jižní Koreje coby zralé demokracie. „Dcera“ s „matkou“ se totiž ve sporu, v němž podle korejského tisku hrozí žaloby, hádají stran proplacení vícenákladů loni spuštěné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech. Ty činí nějakých 160 miliard korun. KHNP chce, aby mateřský podnik KEPCO dodatečné výdaje proplatil, ten se k tomu ale nemá. Tedy opět rozpaky.
Zarážející vývoj korejské vnitropolitické situace, již fakticky přiznané nemalé vícenáklady dukovanské výstavby i prazvláštní střet předpokládaného zhotovitele dukovanského projektu s vlastní mateřskou společností, to vše by mohla „přebít“ ekonomicky přesvědčivě výhodná a perspektivní spolupráce české a korejské strany. Jenže ani ta se nekoná. Ani z hlediska vlastní realizace dukovanského projektu, ani z hlediska strategického rozvoje české, potažmo evropské energetiky a ekonomiky.
Z hlediska vlastní realizace projektu lze bohužel už nyní, opět ještě před podpisem smlouvy, pochybovat o tom, že jihokorejská strana zapojí do výstavby nových bloků české firmy a dodavatele alespoň z 60 procent. Korejci stále zřetelněji naznačují, že nejdůležitější části realizace elektrárny, a to včetně turbíny, si obstarají sami. Nakonec to může být jediný způsob, jak projektu zajistit podporu předpokládané nové jihokorejské politické reprezentace v barvách Demokratické strany. Čeští dodavatelé tím pádem ale ostrouhají.
České firmy by mohly na výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech získat zakázky až za 240 miliard korun, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). S jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem navštívil podniky Doosan Škoda Power a Škodu JS, jež mají být významnými subdodavateli korejské společnosti KHNP. Podle červencového rozhodnutí vlády postaví KHNP dva nové bloky v Dukovanech. Smlouva má být podepsána do března 2025.
Fiala: Na Dukovanech vydělají Češi stovky miliard
Zprávy z firem
Strategicky pak svěření výstavby Dukovan do rukou Jihokorejců znamená určitou rezignaci na dlouhodobý rozvoj české a evropské jaderné energetiky a souvisejícího know-how. Pokud si evropské jaderné projekty mezi sebou budou rozdělovat mimoevropští zhotovitelé a jejich taktéž mimoevropští dodavatelé, pak se evropské jaderné know-how může postupně vytratit, „vymřít“, což dále podváže již tak povážlivě slábnoucí konkurenceschopnost české, a potažmo evropské ekonomiky ve světovém měřítku.
Polostátní energetická společnost ČEZ dnes zahájila jednání s korejskou firmou KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Podpis dohody očekává do konce března příštího roku. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Půjde o největší zakázku od vzniku České republiky.
ČEZ už rokuje s Korejci nad Dukovany. Finální dohodu chce mít do března 2025
Zprávy z firem
