Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Stojíme za Trumpem.“ Americké firmy vítají snahu o narovnání podmínek skrze cla. Ale bojí se odvety

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Globálně vyvolal Trumpův tlak na zavedení cel vůči blízkým obchodním partnerům vztek a nepochopení. Ekonomové zároveň upozorňují, že výsledkem zavedení cel budou vyšší ceny a další potenciální problémy v ekonomice. Některé podniky v USA tyto obavy sdílejí, na druhou stranu ale Trumpovy výzvy k zavedení cel odrážejí dlouhodobou frustraci, kterou mnoho firem pociťuje ohledně zahraniční konkurence a nařízení, jimž čelí v zahraničí.

Americké firmy podporují snahu prezidenta Donalda Trumpa srovnat pomocí cel obchodní podmínky se zbytkem světa. Některé ale dávají najevo také obavy, že krok Trumpovy administrativy v zahraničí vyvolá odvetu a na domácím trhu růst cen či nedostatek některých komodit. Napsal to server BBC, který zároveň uvádí několik příkladů, kdy se americké firmy setkávají při vývozu s vysokými celními bariérami.

Kdo se vydá ve Spojených státech do obchodu s potravinami, v některých narazí například na jahodové pomazánky francouzského výrobce St Dalfour nebo na džemy Bonne Maman, rovněž z Francie. Těchto produktů se do USA každoročně z Evropy doveze za 200 milionů dolarů (4,6 miliardy korun). Když si chce ale někdo koupit v Evropě americký džem, většinou neuspěje. Anebo toto zboží objeví až s velkou námahou.

Spojené státy vyvážejí do Evropské unie džemy a ovocné pomazánky za méně než 300 000 dolarů (6,9 milionu korun) ročně. To je nerovnováha, kterou americká společnost JM Smucker vysvětluje clem 24 procent a více, kterým EU dovoz tohoto zboží zatěžuje. JM Smucker patří k významným americkým prodejcům džemů a ovocných pomazánek.

Nepatrnou hodnotu amerického vývozu do Evropské unie můžeme zcela připsat vysokému clu v EU,“ napsala společnost JM Smucker tento měsíc v dopise odeslaném do Bílého domu. Trumpovu administrativu firma zároveň požádala, aby se tímto problémem zabývala při přípravě recipročních cel, která se chystá uvalit na největší americké obchodní partnery. „Reciproční americká cla na džemy a pomazánky z EU by posloužila k vyrovnání podmínek,“ uvedla firma.

Clo 24 a více procent, které EU vůči dovozu amerických džemů uplatňuje, kontrastuje s mnohem nižším clem, které při dovozu tohoto zboží z EU vybírají Spojené státy. V současnosti je to maximálně 4,5 procenta, upozorňuje společnost JM Smucker.

Frustrace z nefér konkurence

Globálně vyvolal Trumpův tlak na zavedení cel vůči blízkým obchodním partnerům vztek a nepochopení. Ekonomové zároveň upozorňují, že výsledkem zavedení cel budou vyšší ceny a další potenciální problémy v ekonomice. Některé podniky v USA tyto obavy sdílejí, na druhou stranu ale Trumpovy výzvy k zavedení cel odvádějí dlouhodobou frustraci, kterou mnoho firem pociťuje ohledně zahraniční konkurence a nařízení, kterým čelí v zahraničí.

Dopis, který do Bílého domu poslala společnost JM Smucker, byl jedním ze stovek předložených Trumpově administrativě ve snaze ovlivnit jednání o dalších clech. Trump chce o nich informovat 2. dubna. Toto datum označil za den osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.

Pěstitelé jablek upozornili na velký nepoměr v dovozních clech, kterým čelí v mnoha zemích. Například Indie zatěžuje dovoz jablek z USA clem 50 procent, Thajsko 40 procent a Brazílie deset procent. Podobně sanitární opatření jsou podle amerických pěstitelů neúměrně přísná v zemích, jako je Austrálie. To vše jim blokuje vývoz. Americké streamovací firmy pak za nespravedlivé a diskriminační považují daně na digitální služby v Kanadě a Turecku.

Americké lobbistické organizace v odvětví těžby ropy a plynu si stěžují na regulaci v Mexiku, která vyžaduje partnerství se státní ropnou společností a další podmínky. Samotný Bílý dům upozorňuje na nerovnováhu v celních poplatcích u etanolu. Například Brazílie při dovozu etanolu z USA uplatňuje clo 18 procent, zatímco Spojené státy při dovozu etanolu z Brazílie 2,5 procenta.

U dovozu osobních aut z USA například Evropská unie vybírá desetiprocentní clo, ale Spojené státy u dovozu aut z EU jen 2,5 procenta. Indie u dovozu motocyklů z USA ještě před několika lety vybírala clo 100 procent, zatímco Spojené státy u dovozu motocyklů z Indie 2,4 procenta. Indie nedávno uvedla, že cla u motocyklů sníží, což je zjevná sázka na to, že Trumpova cla jsou strategií, jejímž smyslem je získat vliv při jednání o obchodních vztazích, píše BBC.

Obnovit vztahy tak, aby vyhráli všichni

Američtí republikáni, kteří tradičně podporují byznys, za Trumpem stojí. A to i přesto, že v nedávných průzkumech důvěry mezi podnikateli a spotřebiteli byla cla zmiňována jako jeden z důvodů nedávného poklesu cen akcií na burzách v USA. Obchodní zmocněnec pro stát Texas Jodey Arrington řekl, že je neamerické nebojovat za to, aby američtí výrobci a pracovníci měli při obchodování rovné podmínky.

„My se zkrátka snažíme ty vztahy obnovit tak, abychom hráli podle stejných pravidel,“ řekl. „Pak vyhrají všichni,“ dodal.

Karel Pučelík: Ústupky nebo tvrdá odpověď? Evropu rozdělují Trumpova cla

Evropské lídry rozděluje přístup k americkým clům. Někteří chtějí Donalda Trumpa uchlácholit ústupky, někteří chtějí zaútočit na amerických technologický sektor a další alibisticky čekají, až se bouře přežene. Je lepší před americkým prezidentem kapitulovat nebo risknout tvrdou odpověď?

Přečíst článek

Trump zavádí nová cla. Česka se dotknou hlavně nepřímo, poškodí ale Německo či Slovensko

Americký prezident Donald Trump zavádí další sadu cel. Tentokrát jde o nová, 25procentní cla na všechny dovážené automobily. Jaké to bude mít dopady nejen na evropské ekonomiky, rozebírá na datech ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Američané se sejdou příští týden s Rusy, aby připravili summit

Kovanda: Za neochotu Ruska ke klidu zbraní na Ukrajině by pykala Čína i Slováci a Maďaři

Přečíst článek
Doporučujeme