Dětí se na střední školy hlásí příliš moc. V Praze to nemusí kapacitně stačit

Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Střední školy zřizuje magistrát, dále také zřizuje vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy. Základní a mateřské školy mají na starosti městské části. Na maturitních oborech středních škol dnes začaly jednotné přijímací zkoušky. Podle druhů škol se konají ve čtyřech termínech do 17. dubna.
„My jsme navýšili kapacitu na gymnáziích o asi 450 míst a vypadalo to, že by to mělo stačit, i když jsem počítal zhruba se 7000 dětmi z ostatních krajů,“ řekl Klecanda. Dětí z ostatních krajů, které se hlásí na střední školu v metropoli, je podle něj přes 10 tisíc, přičemž kapacita volných míst na SŠ v Praze je 19 651 a pražských dětí je zhruba 12 500.
To, že roboti a další technologie připravují lidi práci, je mýtus. Pokročilá robotika, umělá inteligence (AI) a další technologie, spíše než aby nahrazovaly pracovní místa, zvyšují význam úlohy lidí. V rozhovoru poskytnutém televizi CNBC to řekl ředitel globální robotiky, mechatroniky a udržitelného balení společnosti Amazon Stefano La Rovere.
Přestaňte lidi strašit, že jim roboti kradou práci. Není to pravda, říká topmanažer Amazonu
Zprávy z firem
„Na školy s první prioritou se tedy hlásí asi 22 900 dětí, takže to zhruba o 3000 nestačí,“ řekl Klecanda. „Ale když vezmeme například třetí prioritu (při přihlašování uchazečů na střední školy), tak na tu už je v Praze 17 916 přihlášek. Takže záleží, kam se ty děti dostanou, ne všichni se totiž samozřejmě dostanou na prioritní školu (tedy tam, kam chtějí nejvíce),“ sdělil Klecanda. Dodal, že záleží tedy na tom, zda děti z jiných krajů zvládnou zkoušky na školu v Praze či do svého kraje.
Problémy s kapacitou škol v Praze byly kvůli velkému zájmu dětí ze Středočeského kraje i loni. Zástupci města před rokem v dubnu uvedli, že Praze chybí na výstavbu škol miliardy korun a žádali zapojení peněz od státu a vytvoření Státního fondu školské infrastruktury, tedy systém, ze kterého by rozvoj školství byl financován. Podle dřívější analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) by v roce 2030 mohlo v pražských základních školách chybět 3000 míst a v roce 2050 až 18 tisíc míst.
Velký přetlak je letos podle Klecandy na středních průmyslových školách, zdravotních školách i dalších s odborným zaměřením. „Chceme do budoucna tedy navýšit jak kapacitu gymnázií, kde ta poptávka stále roste, tak ale i těch zdravotních škol, pedagogických škol, škol se zaměřením na počítače, strojáren, ekonomek a podobně, kde je ten přetlak letos největší,“ uvedl.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Šílenství přijímaček vrcholí. Chudáci děti, hlavně ty v Praze
Názory
Klecanda dnes zopakoval, že navýšení kapacit by měl platit stát, ministerstvo financí, nebo školství, a to právě kvůli vysokému zájmu Středočechů a dětí z dalších krajů. Poukázal na to, že magistrát pak i za tyto děti platí provoz škol. Uvedl, že se o tom město nyní snaží jednat s ministerstvem školství a má s ním v plánu schůzku. „Tam chceme urgovat, aby vznikl fond pro nové kapacity,“ dodal.
V plánu města je podle Klecandy například zřízení střední školy obchodní v Březiněvsi, nové gymnázium v Uhříněvsi nebo střední školy zaměřené na zdravotnictví a pedagogiku v Kolovratech. Nyní Praha podle Klecandy rozšiřuje třeba Gymnázium Na Pražačce v Praze 3 nebo Gymnázium Zatlanka v Praze 5.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.