Zelený svět se odkládá. Uhlí chytá druhý dech, poptávka po něm roste
Svět je stále daleko od toho, aby se zbavil uhlí. V Evropě a ve Spojených státech sice spotřeba uhlí výrazně klesá, poptávka v Asii ale dál roste. Spojené státy pak zvyšují vývoz, aby uspokojily celosvětovou poptávku. Navíc kapacita uhelných elektráren loni dosáhla rekordu a očekává se, že celosvětová poptávka po uhlí loni také překonala dosavadní rekord, upozornil server zpravodajské televize CNBC. Uhlí je považováno za nejšpinavější fosilní palivo na světě.
Zpráva nezávislé výzkumné organizace Global Energy Monitor ukázala, že globální kapacita uhelných elektráren, tedy celkový výkon, který lze vyrobit v uhelných elektrárnách, loni dosáhla rekordních téměř 2175 gigawattů (GW). Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navíc očekává, že celosvětová poptávka po uhlí loni stoupla na rekordních 8,77 miliardy tun a zůstane na podobných úrovních až do roku 2027.
„Nic nemůže uhlí zničit,“ řekl na nedávném Světovém ekonomickém fóru (WEF) americký prezident Donald Trump. „Ani počasí, ani bomba.“
Čína nedávno oznámila, že loni zvýšila dovoz uhlí o 14,4 procenta na rekordních 542,7 milionu tun. Druhá největší ekonomika na světě je největším spotřebitelem uhlí. V roce 2023 se podle IEA podílela na celosvětové poptávce 56 procenty.
Ve Švédsku a sousedním Finsku je lesnictví se všemi s ním spojenými následnými pracemi velkou částí hospodářství. Ve Švédsku vlastní asi 300 tisíc lidí celkem polovinu lesů země. Ve Finsku patří 60 procent lesů 600 tisícům majitelů. Vlastníci jsou zatím schopni hospodařit a těžit v rámci jednoduchých předpisů. To se však má změnit. 
Evropská unie chce omezit kácení stromů. Finové a Švédové se bouří
Zprávy z firem
Čínská strategie vysokých zásob uhlí je zřejmě způsobena přípravou země na možný nedostatek energie způsobený extrémními výkyvy počasí, uvedla projektová manažerka Global Energy Monitor Dorothy Meiová. Vodní, větrná a solární energie tvořily v Číně předloni téměř 30 procent mixu zdrojů elektrické energie. Když například klesne produkce elektřiny z vody kvůli nedostatku srážek, Čína spoléhá na elektřinu z uhlí. Navíc významnou překážkou v Číně je podle Meiové obtížnost přenosu elektřiny ze slunce a větru napříč provinciemi.
Významným spotřebitelem uhlí je také Indie. Extrémní horka tam prudce zvýšila poptávku po energii pro klimatizace. Čisté zdroje nejsou v zemi budovány dostatečně rychle, aby pokryly rostoucí poptávku po elektřině. Navíc zaměření na hospodářský rozvoj a rozvoj infrastruktury v zemi zvýšily spotřebu cementu a oceli, což jsou odvětví značně závislá na uhlí. Letos by se měla poptávka po oceli v zemi podle poradenské společnosti Crisil zvýšit o osm až devět procent, což je více než v kterékoliv jiné zemi.
Nové uhelné elektrárny
Dalšími zeměmi, které stavějí nové uhelné elektrárny, jsou kromě Indie a Číny také Bangladéš, Indonésie a Vietnam. Očekává se, že Vietnam předstihl Tchaj-wan a stal se pátým největším dovozcem uhlí na světě, vzhledem k tomu, že dovoz uhlí do země loni stoupl nejvýše za deset let. Těžba uhlí v Indonésii pak loni podle tamního ministerstva energetiky a nerostných zdrojů stoupla na rekordních 831 milionů tun. Podíl uhlí v energetickém mixu Filipín v roce 2023 překonal podíl Číny. Filipíny se tak staly nejvíce závislou zemí na uhlí v jihovýchodní Asii, uvedla společnost Ember Energy.
Třinecké železárny investují miliardu eur, tedy v přepočtu zhruba 25 miliard korun, do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice bude směřovat na vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého, uvedl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Podle firmy je to největší investice v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.
Největší investice v ocelářství od 80. let. Třinecké železárny dají 25 miliard na ekologickou výroby oceli
Zprávy z firem
Vysoká poptávka po uhlí v Asii je také částečně způsobena prudkým růstem cen plynu po ruské invazi na Ukrajinu. Kvůli tomu řada velkých dovozců energetického uhlí, jako je Čína, Indie a Vietnam, omezila plány na výstavbu paroplynových elektráren, upozornil analytik firmy Astris Advisory Japan KK Ian Ropper.
IEA očekává, že globální spotřeba elektřiny letos dál poroste. Potřebu elektřiny urychlila také umělá inteligence (AI). Nejrůznější zprávy ukázaly, že potřeba elektřiny pro datová centra po celém světě také povedou k prodloužení poptávky po uhlí. Podle agentury Moody's Ratings by mohla poptávka po elektřině z datových center do roku 2030 stoupnout na více než 35 gigawatt ze 17 GW v roce 2022.
Uhlí je spolehlivým a cenově dostupným zdrojem elektřiny. Vzhledem k tomu, že celosvětová poptávka po elektřině roste rychleji, začínají další analytici a pozorovatelé v oboru opakovat prognózy IEA, podle nichž poptávka po uhlí zůstane na rekordních hodnotách.
