Konec jedné éry. Na Sokolovsku vyřadí z provozu poslední rypadlo
Sokolovská uhelná vyřadí v následujících dnech z provozu své poslední velkokapacitní rypadlo KU 800/16 a s ním i celý technologický celek TC2 v lomu Jiří na Sokolovsku. Technologie fungovala od začátku 80. let minulého století. Jde o výrazný přelom v historii těžby hnědého uhlí na Sokolovsku. Důvodem odstavení z provozu je výrazný pokles těžby skrývky a uhlí v Sokolovské pánvi.
Útlum těžby je podle firmy důsledkem klimatických závazků České republiky a Evropské unie. Podle ředitele Těžebního úseku Sokolovské uhelné Radovana Zimy dramaticky poklesl objem těžby. Zatímco v 80. letech minulého století se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky a osm milionů tun uhlí ročně, v loňském roce to bylo pouze 4,6 milionu metrů krychlových skrývky a očekává se těžba méně než dvou milionů tun uhlí.
Ukončení provozu velkorypadla KU 800/16 znamená i konec pracovního poměru pro 90 zaměstnanců Sokolovské uhelné. Společnost s nimi jednala o ukončení pracovního poměru již od loňského podzimu.
Skupina firem Sokolovské uhelné měla v loňském roce čistý zisk 884,7 milionu korun, meziročně si tak pohoršila o 61 procent. 
Čistý zisk Sokolovské uhelné se meziročně snížil o 61 procent
Zprávy z firem
„Po odstavení bude velkostroj KU 800/16 ještě nějakou dobu pod proudem. Musí na něm být požární hlídka kvůli zabezpečení. Až nastane příhodná chvíle, zajistíme bezpečnost toho stroje, odpojíme od proudu a příští rok začne jeho demontáž,“ uzavřel člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Martin Čermák.
Konec jedné éry
Těžba hnědého uhlí a skrývky v lomu Jiří a na Sokolovsku tím ale definitivně nekončí. Výrazně nižší objem těžby zajistí tři menší stroje KU 300, které má skupina Sokolovská uhelná k dispozici.
Produkce hnědého uhlí v České republice dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2010 se vytěžilo přibližně 44 milionů tun, v roce 2020 to bylo již jen kolem 30 milionů tun. V tuzemských dolech se vloni vytěžilo přes 23,7 milionu tun hnědého uhlí, což bylo meziročně o 17 procent méně. Tento pokles je způsoben především evropskou politikou dekarbonizace a postupným uzavíráním uhelných elektráren. Největšími producenty hnědého uhlí v České republice jsou kromě Sokolovské uhelné také Severočeské doly a Skupina ČEZ.
Nové město až pro pět tisíc lidí by do dvaceti let mohlo vzniknout na území bývalé těžební pánve u umělého jezera Medard na Sokolovsku. Vítězný projekt, který zpracovalo architektonické studio A8000, představili zástupci kraje a společností Sokolovská uhelná s Suas Group.
Hausbóty v místě bývalého uhelného dolu. Na Sokolovsku vybudují nové, zelené město
Enjoy
Technologické celky TC2 byly v lomu Jiří zavedeny na počátku 70. let 20. století jako reakce na rostoucí poptávku po hnědém uhlí, zejména v souvislosti s nájezdem palivového kombinátu ve Vřesové. Teoretický výkon této technologie byl deset až 12,5 milionu metrů krychlových za rok. První velkostroj KU 800/12 zahájil těžbu v červnu 1981, zatímco KU 800/16, který nyní končí, zahájil provoz v září 1983.
„Končí jedna éra. Končí těžba touto technologií v sokolovském revíru. I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu,“ konstatoval Radovan Zima.
Pražská energetika, a. s., zahájila v Novém Sedle na Sokolovsku stavbu své dosud největší fotovoltaické elektrárny (FVE). 
PRE staví na Sokolovsku svou dosud největší fotovoltaickou elektrárnu
Zprávy z firem
Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Zároveň je však u něj patrnější velký propad v produkci. 
Útlum těžby uhlí zesiluje. Produkce klesla téměř o pětinu
Trhy
