K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnu podepsal zákon, jenž lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským silám. Norma je jedním z kroků Kyjeva, jenž má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané z bojů proti invazní armádě.

Ukrajinské věznice dosud podle kanceláře generálního prokurátora vyhotovily celkem 3822 žádostí o podmínečné propuštění za účelem smluvní vojenské služby. „K 27. červnu soudy vyhověly 3424 žádostem... K vojenským jednotkám dorazilo 3171 osob,“ uvedl úřad.

Orbán v Kyjevě: Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán v Kyjevě vyzval k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií trval na tom, že Ukrajina a celá Evropa potřebují spravedlivý a trvalý mír, a naléhal na pokračování vojenské pomoci umožňující Ukrajině třetím rokem se bránit ruské agresi. Orbán, známý blízkými vztahy s Moskvou, dnes do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

ČTK

Přečíst článek

Ukrajinska pravda připomíná vyjádření ministerstva spravedlnosti z konce května. Náměstkyně šéfa resortu Olena Vysocká tehdy uvedla, že první odsouzení, kteří vstoupili do ozbrojených sil, procházejí výcvikem a několik už jich zajalo ruského vojáka.

Ukrajinský zákon omezuje možnosti pro podmínečné propuštění vězňů, aby mohli sloužit v armádě. Zakazuje například mobilizovat odsouzené za závažné zločiny, jako jsou vraždy nebo znásilnění, či trestné činy proti národní bezpečnosti. Nikomu nesmí do konce trestu zbývat více než tři roky. O podmínečném propuštění rozhodují soudy.

Rusové omylem shodili už několik desítek klouzavých bomb na svá území. I na velká města

Zprávy z firem

Rusko od loňského do letošního dubna shodilo omylem nejméně 38 klouzavých bomb na vlastní území v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, napsal americký list The Washington Post s odkazem na ruský interní dokument, který zachytila ukrajinská rozvědka. Většina z leteckých pum nevybuchla. Na ruské území podle odborníků dopadly zřejmě kvůli chybným naváděcím systémům.

ČTK

Přečíst článek

Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Teď už se však před vojenskými středisky fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách.

K nabírání trestanců do armády už v dřívější fázi války přistoupila Moskva. Ruský program se od ukrajinského nicméně liší, především v tom, že Moskva umožňuje bojovat vězňům odsouzeným za těžké zločiny. Kdysi je verboval hlavně šéf soukromé žoldnéřské armády Jevgenij Prigožin, který loni v létě zahynul při pádu letadla. Pokud přežili šest měsíců na frontě, získali volnost často pachatelé těžkých zločinců, včetně vrahů, napsala nedávno agentura DPA. Od té doby podle ní ruskou společností otřásají činy, kterých se tito navrátilci dopouštějí.