Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.

Vědci z americké Pensylvánské univerzity, kteří pracují společně s kolegy z biotechnologické společnosti eGenesis, oznámili, že jako první na světě napojili krevní oběh člověka na prasečí játra umístěná mimo jeho tělo.

Pacient byl již po mozkové smrti, jeho orgány nebyly použitelné pro transplantaci, a takto tedy přispěl k medicínskému výzkumu. Jeho žíly připojili pomocí hadiček k přístroji o velikosti ledničky. V jeho středu byla napojena prasečí játra, jejichž úkolem bylo čistit protékající lidskou krev od toxinů, zpracovávat živiny a vytvářet bílkoviny.

Pomoc po akutním selhání jater

Takovéto přístroje by měly v budoucnu pomoci přežít pacientům po akutním selhání jater. K němu dochází v důsledku infekce, po otravě toxickými látkami, při předávkování léky (například paracetamolem), ale úplně nejčastěji následkem přílišné konzumace alkoholu.

Klonování zvířat je obří byznys, pro medicínu má ale mnohem zásadnější význam

Enjoy

Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.

Josef Tuček

Přečíst článek

Jednou variantou je, že během napojení pacienta na prasečí orgán se jeho vlastní játra regenerují a začnou zase pracovat. Druhou, že se tak získá čas pro nalezení vhodného lidského dárce jater.

Co je však ještě podstatnější: Nový výzkum pomáhá hledat cestu ke stavu, kdy bude možné zvířecí orgán transplantovat lidskému pacientovi stejně, jako se to dnes děje s orgány lidskými. Neboli pacient by mohl dále žít téměř normálním životem.

Dlouhá desetiletí experimentů

Experimentální transplantace zvířecích orgánů do lidského těla zkoušejí chirurgové už desítky let. „Dárcem“ bývají nejčastěji prasata. Těch je dost a jejich užití není svázáno tolika etickými omezeními, jako je tomu u lidoopů. Navíc prasečí orgány funkčně i velikostně dobře napodobí orgány lidské.

V barcelonské nemocnici poprvé provedl transplantaci plíce výlučně robot Da Vinci

Enjoy

V barcelonské nemocnici Vall d’Hebron poprvé na světě provedl transplantaci plíce pouze robot. Díky použití robota Da Vinciho se čtyřmi rameny byl podle lékařů zásah méně invazivní, snížila se zdravotní rizika po operaci a zkrátila se doba pacientovy rehabilitace. Pětašedesátiletý pacient, který trpěl plicní fibrózou, zásah přežil.

ČTK

Přečíst článek

Je ovšem nutné použít takzvaná miniprasata, vyšlechtěná tak, aby dorůstala jen do hmotnosti zhruba 70 kilogramů. Běžné prase domácí, pokud dostane tu příležitost, dorůstá do hmotnosti přes 200 kilogramů, někdy dokonce i na dvojnásobek. Jejich orgány tedy rostou odpovídajícím způsobem a mohly by se zvětšovat i po transplantaci v těle lidského pacienta.

Nenaplněné představy

Prapůvodní představy, ještě v šedesátých letech minulého století, byly takové, že postačí transplantovat nemocnému člověku srdce, játra, ledviny nebo třeba plíce ze zvířete (šimpanze, paviána nebo prasete), nasadit běžné léky pro potlačení odmítavé imunitní reakce organismu, jaké se používají při každé transplantaci, a bude vyhráno. Nebylo. Nejdelší doba přežití pacienta byla devět měsíců.

V posledních letech proto vědci pracují na jiném postupu: Do zárodku ještě nenarozeného prasete vloží lidské geny konkrétního pacienta, a asi po roce vezmou praseti požadovaný orgán a transplantují jej člověku, jehož tělo by jej díky lidským genům v něm mělo snáze považuje za vlastní.

Brno má první chirurgický robotický systém Versius v České republice. Pacientům zmenší operační rány a urychlí zotavení

Zprávy z firem

Využití robotických chirurgických systémů má mnoho výhod pro lékaře i pro pacienty. Operatérům pomáhají při výkonech lepší vizualizací, vyšší přesností a filtrací třesu rukou. Výhodou je také vyšší flexibilita robotických operačních nástrojů, která lékařům umožňuje snadnější a preciznější práci v omezených prostorech, jako je malá pánev či hrudní dutina.

nst

Přečíst článek

Ale ani to se pořád nedaří. Zřejmě poslední dva pacienti, kteří v posledních dvou letech dostali orgán z geneticky upraveného prasete, konkrétně srdce, nepřežili dva měsíce. Na těchto operacích spolupracovala Marylandská univerzita se společností United Therapeutics založenou v roce 1996, která v roce 2022 hlásila tržby 1,9 miliardy dolarů za léky, jež vyrábí. V daném případě se zabývala genetickoinženýrskou stránkou transplantace. Její vědci v praseti pozměnili deset genů – dodali šest genů lidských a zablokovali činnost čtyř genů prasečích, které by mohly bránit přijetí srdce lidským organismem. Ale pořád to nestačilo.

United Therapeutics stále doufá, že orgány geneticky upravených zvířat si najdou cestu do běžného zdravotnictví. Plánuje prostory, kde by mohla chovat více geneticky modifikovaných prasat a dodávat až stovky orgánů pro nemocné lidi. Její pokusy nejsou levné, jedna transplantace orgánu genově upraveného prasete do těla paviána zatím stojí asi půl milionu dolarů. Náklady na transplantaci prasečího srdce člověku společnost nezveřejnila.

Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“

Money

Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Josef Tuček

Přečíst článek

Krok zpět

Postup, který nyní ve Filadelfii vyzkoušela Pensylvánské univerzita a společnost eGenesis, je tedy vlastně krokem zpět. Používá zvířecí játra umístěná mimo tělo pacienta, což je samozřejmě pro další život pacienta méně pohodlný, ale stále život zachraňující stav.

I v tomto případě pocházel orgán z prasete, jehož genová výbava byla upravena tak, aby jejich tkáně byly člověku bližší. Výhodou umístění jater mimo tělo pacienta je, že umožňuje lepší kontrolu jejich fungování a lepší poznání interakcí mezi nimi a lidským organismem.

Důležitá poznámka: Vědci nezasahují do genů, které by mohly ovlivňovat intelektuální funkce. Modifikovaná prasata zůstávají stále prasaty, nemění se jejich inteligence.

Společnost eGenesis vznikla před deseti lety v americké Cambridgi a postupně získala investice 265 milionů dolarů.

Mike Curtis, generální ředitel eGenesis, uvádí, že jeho biotechnologická firma chce svůj postup ještě vyzkoušet na několika zemřelých osobách a pak jej nabídnout i opravdovému pacientovi, který bude potřebovat být na čas napojený na prasečí játra. A dodává, že společnost testuje také prasečí ledviny a srdce, které její spolupracovníci transplantovali paviánům. I tyto orgány by jednou chtěli nabídnout lidem.