Vyvézt obráběcí stroje do Ruska byla chyba. Víckrát se to nestane, kaje se šéf české strojírenské firmy
Obchodní společnost Labara má průšvih. Přes ní se podle zjištění Deníku N dostalo do Ruska několik obráběcích strojů, přestože se na ně od začátku konfliktu na Ukrajině vztahuje embargo. Proč se tak stalo? Proč firma, která obchoduje s výrobky tradiční české strojírenské společnosti Kovosvit obešla evropské zákazy a dovezla do Ruska své produkty? Newstream.cz v této souvislosti kontaktoval prokuristu společnosti Labara Oskara Mühlhanslema a žádal ho o vysvětlení. „Byl to zcela legální obchod dle všech platných nařízení a zákonů. Bohužel management ruské firmy se bez našeho vědomí domluvil s odběratelem v Turecku, a ten jim pak stroje prodal,“ tvrdí manažer. Jak je to doopravdy?
Jak se dostaly komponenty k obráběcím strojům z Kovosvitu ze Sezimova Ústí do Ruska?
Pro nás je celá situace strašně nepříjemná. Obchodujeme desítky let s celým světem a vždycky korektně, což znamená, že si na všechno nejdřív vyžádáme potřebné podklady pro danou lokaci. Rozhodně jsme nechtěli a nechceme obcházet sankce. Chápeme, proč jsou, a respektujeme to. Dodáváme firmám hlavně elektroizolační materiály, obráběné dílce z nich a sestavy dle technické specifikace zákazníka. Hlavními trhy jsou pro nás Česko, Slovensko a menšinově další státy EU a třetí země. Od roku 2012 máme samostatně fungující společnost v Rusku s vlastním managementem, protože tam mířili naši nadnárodní zákazníci.
Různé sankce se aplikovaly na tenhle trh od roku 2014, hodně dramaticky se to pak zpřísnilo v roce 2022 po začátku konfliktu na Ukrajině. Něco málo tam vyvážet můžete, něco ne. Každopádně vždycky dle seznamu zboží celních kódů EU-CZ. Takže třeba některé typy polotovarů můžeme vyvážet do Ruska i teď, ale obráběcí stroje momentálně nelze. Letos na jaře jsme na základě řádné objednávky prodali dva obráběcí stroje zákazníkovi do Turecka. Byl to zcela legální obchod dle všech platných nařízení a zákonů. Management ruské firmy se bez našeho vědomí domluvil s odběratelem v Turecku, a ten jim pak stroje prodal. Zákon tady ani tam nikdo neporušil, ale není to v pořádku a nám se to nelíbí.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Není čas na experimenty, náš reaktor jako jediný funguje, říká Petr Brzezina, šéf českého Westinghouse
Zprávy z firem
Co je to za stroje? Dají se využít pro vojenskou výrobu?
Jsou to CNC obráběcí stroje, vojensky to žádné využití nemá, používá se to na obrábění elektroizolačních materiálů. Ale to nic nemění na tom, že se to tam teď napřímo vozit nesmí a my jsme to vždycky respektovali a neplánovali jsme to nikdy obcházet.
Ale vypadá to, že jste úmyslně obcházeli sankce EU…
Určitě ne. Byli jsme nepříjemně zaskočeni, když jsme najednou byli označeni za společnost, která nějakým způsobem obchází sankce a je snad vyšetřována státními úřady. Naši zákazníci na to samozřejmě reagovali, a my jim to soustavně vysvětlujeme. Rozhodně to tak není. Nikdy jsme nebyli v této věci ze strany státních úřadů ani oficiálně dotazováni. Prodáváme zboží všude možně po světě a je dost obtížné sledovat, co se dál děje, protože část odběratelů nejsou koneční uživatelé, tedy fabriky, ale obchodníci. V tom řetězci prostě vidíte jen nějakou část.
Tady jste ale na konci řetězce měli firmu, kde máte podobnou vlastnickou strukturu…
Ruská entita má lokální management a jedná hodně samostatně. Bohužel, využili znalosti odběratelů na jiných trzích, aby se dostali ke zboží, které my bychom jim dovést odmítli. Teď to interně hodně řešíme, protože to má samozřejmě dopad na naše další vztahy a naši pověst.
Vy jste vstupovali na ruský trh před jedenácti lety s ambicí, kterou vám narušila válka. Jak byznys v Rusku nebo na Ukrajině vypadá v současnosti?
Založili jsme filiálku v roce 2012 a ambice byly velké, především na základě informací od našich významných nadnárodních zákazníků, kteří postupně přesouvali některé typy svých závodů na ruský trh s vizí velkého potenciálu do budoucna. To byl hlavní motor této vize, být blízko našim zákazníkům, poskytovat jim stejnou kvalitu a služby, na které byli od nás zvyklí z Česka. Začalo tam dvanáct lidí, teď jich je tam kolem dvou set.
Nízký deficit rozpočtu, růst ekonomiky, to jsou věci, o kterých by si mohla nechat leckterá evropská země jenom zdát. Včetně Česka. Ruská ekonomika přesně toto má. Ale jen díky zbrojnímu průmyslu. Válečná ekonomika ale ožebračuje obyčejné ruské občany.
Paradox války: Ruská ekonomika šlape lépe než německá. Ale obyčejní Rusové brutálně chudnou
Money
V jaké míře se teď dá obchodovat s Ruskem?
Omezeně, ale dá. Embargo je jen na některé typy zboží a materiálu dle nařízení EU. Trend je ovšem rapidně klesající.
Proč vlastně ještě svoji pobočku v Rusku držíte?
Zasadili jsme něco malého, intenzivně na tom pracovali, společnost se po několika letech násobně rozrostla, a dokonce i teď ještě do značné míry funguje. Ale pro nás je stávající geopolitická situace nepřijatelná. Obchodně i strategicky je pro nás podnikání na ruském trhu v současném stavu neudržitelné. Proto už připravujeme změny, ale v tuto chvíli nemůžeme být úplně konkrétní. Navíc tam hodně záleží na místních úřadech. Celkově je už teď jasné, že tato investice bude pro nás v součtu bolestivě ztrátová.
Dopadne celá kauza s vývozem obráběcích strojů do Ruska nějak na váš byznys? Budete propouštět?
Na naše zaměstnance to vliv mít nebude. Omezení byznysu v Rusku už se projevilo dřív.
Průmyslově-technologickému holdingu Czechoslovak Group v pololetí stoupl hrubý provozní zisk (EBITDA) meziročně o 40 procenta na 3,43 miliardy korun. Tržby skupiny podnikatele Michala Strnada vzrostly o 15 procent na 15,89 miliardy korun. Skupiny v Česku vlastní mimo jiné automobilku Tatra, výrobce radarů Retia či výrobce brzdových systémů pro kolejová vozidla DAKO-CZ.
Strnadovu holdingu CSG se daří. V prvním pololetí mu stouply tržby o patnáct procent
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
