Za covidu začal s pěstováním hub a je z toho hit. Poptávka stále roste, říká šéf Houbio

David Kovář začal v době covidové pandemie pěstovat houby v garáži. Loni už se přesunul do pěstírny v brněnských Žabovřeskách. Ale poptávka po čerstvých houbách je tak velká, že už nyní předpokládá, že za rok, možná rok a půl se bude muset přesunout do ještě větších prostor a bude muset zapojit vedle rodiny i zaměstnance, uvádí majitel firmy Houbio.
Měsíčně je schopný nabídnout spotřebitelům 70 kilogramů hub. „Pořád jsme ještě malí a nejsme schopni poptávku pokrýt. Možná se nakonec budeme muset stěhovat i do nějaké haly. Spolupracujeme s brněnskými restauracemi a jezdí si k nám koncoví spotřebitelé z Brna či blízkého okolí a zvažujeme, že se naše houby začnou prodávat v prodejnách s biopotravinami,“ řekl Kovář. Zatím nabízí jediný produkt, půlkilogramový mix čerstvých hub, které zákazník dostane v den sběru nebo nejpozději druhý den ráno. Už však spřádá plány, že by některé houby i sušil nebo vyráběl tinktury.
Podle Kováře je v Česku několik podobných menších pěstíren hub. „V čem jsme ale výjimeční, je to, že si děláme všechno sami, jak s oblibou říkám od Petriho misky, na které pěstování začíná,“ popisuje Kovář. Ze zahraničí si nechal poslat na začátku houbové kultury v tekutém stavu a sám si pěstuje podhoubí, které poté dává do sadby, tedy do zrní, a později do substrátu. I ten si připravuje sám.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si pěstírnu hub firmy Houbio
Pro systém pěstování získal loni biocertifikaci, protože houby rostou v substrátu, který sestává pouze z dřevěných pilin a vody, zároveň nepoužívá žádnou chemii. „Proto jsme stále vystaveni riziku, že houby napadnou bakterie, které běžně žijí ve vzduchu, i když se tomu snažíme maximálně předejít. Dříve nám bakterie napadly 30 procent úrody, dnes jsme na deseti procentech,“ řekl Kovář.
Co pěstuje?
Veškeré houby, které pěstuje, jsou dřevokazné a v přirozeném prostředí žijí na odumřelém dřevě. „Máme tu komerčně několik druhů hub, další zkoušíme. Některé se hodí do omáček, některé do asijských jídel, ale také do polévek nebo je možné je jen tak osmažit,“ řekl Kovář. Jde například o některé druhy hlív - citronovou, růžovou, modrou a královskou. Dále pěstuje černou perlu, která je křížencem klasické a královské hlívy, shitake, šupinovky, polničku topolovou, trsnatec lupenitý či korálovce ježatého.
Rodinný byznys
Zatím není pěstování příliš energeticky náročné, protože ve sklepě v hloubce pěti metrů je relativně stálá teplota a jen se zde udržuje vlhkost a přívod čerstvého vzduchu. „Ale pokud se budeme přesunovat a produkci zvýšíme, budeme to dělat v kontrolovaném prostředí, kde už se neobejdeme bez klimatizace. Nyní se v rámci možností snažíme nasimulovat houbám přirozené prostředí, proto jim také 12 hodin denně svítíme. Současné prostory ještě umožňují zvýšit produkci tak o třetinu, ale už nyní tady trávím více času než v mojí hlavní práci,“ uvedl Kovář, který je vystudovaným optikem a pracuje v rodinné optice. Houbám věnuje drtivou většinu volného času včetně víkendů a večerů. „Chodíme sem s přítelkyní a pomáhá nám i babička,“ uvedl Kovář.
Velmi často se v laických i odborných kruzích řeší otázka, zda jíst maso. Je to debata kontroverzní, často vyvolávající vášnivé emoce. Obecně vzato na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří experti jsou zásadně pro, někteří zásadně proti a mezi nimi je celé spektrum názorů, které pro relevantní odpověď vyzdvihují ten či onen kontext. Stále tedy platí, že aby biohacker získal odpověď, jako ve všem bere v potaz svoje vlastní nastavení, preference a zejména zdravotní dynamiku.
Biohacking: Maso ve stravě neuškodí, je ale třeba vyladit vyhovující dávku
Enjoy
K pěstování se dostal ne úplně jednoduše. Ale stačilo, že houby rád sbíral a jedl. Za covidu si poranil koleno, musel se přestat věnovat výkonnostnímu sportu a hledal, co by jeho čas naplnilo. Postupně pronikal do pěstování hub. „Hodně jsme šli cestou pokus - omyl a rozhodně to není pro lidi, které složí první neúspěchy. Prožili jsme si jich spoustu a letos nás zaskočilo, když začalo mrznout a ve sklepě klesla teplota natolik, že jsme přišli o většinu úrody,“ řekl Kovář.
Letos na jaře také získal ocenění Regionální potravina Jihomoravského kraje. Ne však úplně obyčejnou cestou. „Jeli jsme se přihlásit na poslední chvíli. Uzávěrka byla v 8:00, na parkoviště jsem přijel v 7:59 a pán z obsluhy parkoviště mi pomohl. Zavolal, ať na mě ještě počkají, tak jsem tam doběhl s přihláškou a nakonec nás ocenili,“ vyprávěl Kovář.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.