Již více než pětina deštného pralesa v Brazílii zmizela. Vysoko na vrcholu seznamu viníků je agrobyznys – komerční pěstitelé sóji a chovatelé dobytka, kteří představují ekonomicky nejdůležitější sektor země. 

To staví typického obyvatele Amazonie do do prekérní situace, píše agentura Bloomberg.  Z 28 milionů Brazilců v regionu žije asi 11,8 milionu v extrémní chudobě. Mnozí jsou právě drobní farmáři, kteří vypalují části lesa, aby mohli pěstovat plodiny, aby uživili své rodiny. Chybí jim peníze na hnojivo, takže když je jejich půda vyčerpána, vypalují nový kus půdy.  

Green Deal po česku: sonda do českých domácností překvapila

Zprávy z firem

Zatímco si evropská politika jasně nastavila klimatické závazky, zájem o reálné snižování emisí v českých domácnostech vázne. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci. Průzkum naznačil, že plány a realita se mohou značně lišit.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

„Hodně mluvíme o klimatické nouzi, ale na území Amazonie panuje sociální nouze,“ říká pro Bloomberg Tereza Campello , do jejíž odpovědnosti jako ředitelky sociálně-environmentální divize brazilské národní rozvojové banky, patří dohled nad Amazonských fondech. "Neexistuje žádný způsob, jak dlouhodobě udržet lesy bez financí a možnosti slušného zaměstnání a dobrých životních podmínek pro miliony a miliony Brazilců, kteří žijí v Amazonii." 

Mezinárodní podpora

Amazonský fond je v popředí brazilského úsilí podporovat udržitelné mikroekonomiky, které nepoškozují deštné pralesy. Zhruba  710 milionů dolarů v jeho pokladně zahrnují příspěvky z Norska, Německa, Japonska, Spojeného království a USA. 

Fond je také klíčový pro ambice brazilské vlády ukončit odlesňování do roku 2030 a také pro aspirace prezidenta Luize Inacio Lula da Silva vrátit Brazílii vedoucí roli v jednáních o klimatu.  

Osud fondu je však závislý na politické vůli. Lula ji zahájil během svého prvního funkčního období v roce 2008. Zahraniční dárci však příspěvky zastavili v roce 2019, kdy byl v úřadu Lulův předchůdce Jair Bolsonaro , poté, co jeho administrativa podkopala úsilí o ochranu přírody. Lula rebootoval fond brzy po návratu do prezidentského úřadu v lednu 2023. 

Bývalý prezident půjde na 20 let do vězení za korupci

Money

Bývalý peruánský prezident Alejandro Toledo byl ve vlasti odsouzen ke 20 letům a šesti měsícům vězení za korupci. Během ročního procesu bývalý prezident vinu odmítal.

ČTK

Přečíst článek

Zatímco výdaje na programy podporované fondem prudce vzrostly, kritici tvrdí, že rozsah jeho úsilí zaostává za tím, co je potřeba k řešení sociální krize v Amazonii.  S pomocí Amazonského fondu se palma babass v regionu stává jednou schůdnou alternativou k ničivým činnostem. Dokonce i v zemi, která se může pochlubit největším počtem druhů stromů kdekoli na světě, stojí babass stranou – svou odolností i užitečností. Daří se mu v hustých, hustě zalesněných částech brazilské Amazonie, ale stejně tak je doma i v holých oblastech. 

Každá část stromu je cenná: jeho listy mohou být vetkány do doškových střech a rohoží; ořechy obsahují jedlý olej a lze je také rozemlít na mouku; prázdné skořápky se promění v dřevěné uhlí na vaření. 

„Stromy Babass hrají v Maranhãu klíčovou sociální, environmentální a ekonomickou roli,“ říká Agenor Nepomuceno, mluvčí nevládní organizace Assema, která provozuje některé projekty fondu v regionu. "Větší chudoba je v komunitách, kde je méně stromů, kde byly lesy babassu rozsáhle vykáceny." 

Amazonie se mění na savanu, varují vědci. Na záchranu zbývá pět let

Money

Skupina brazilských vědců varuje, že amazonský prales už za pár let nebude pralesem. Současná garnitura pod prezidentem Bolsonarem se ale k jeho záchraně nemá.

Hrot

Přečíst článek