Zadkem jsme dřeli holou skálu. Už se nám ale daří, říká zakladatel startupu Myco
Rozjet vlastní podnikání není jako jít na úřad práce. Chce to fištrón. A mega práce k tomu. David Minařík, třicátník z Moravy, vymyslel unikátní věc. Mycelium. On ho vlastně nevymyslel, je to název pro podhoubí, to nemusí nikdo vymýšlet. Minařík ale přišel na to, jak ho využít, a dokonce z něj udělat byznys. Pro svou vizi nahradit polystyrenové obaly za ty ekologicky rozložitelné z hub získal i investory. Ti mu přihráli miliony korun.
Vaše firma Myco je start-up. Což znamená, že vašemu projektu někdo až tolik věří, že vám dá miliony korun. Vám konkrétně do začátku dali investoři 14 milionů korun. Jak se taková věc dělá, že vám někdo, kdo vás vůbec nezná, dá miliony korun?
Peníze jsme získali od dvou investičních skupin, které se pohybují na jižní Moravě. Jednou z nich bylo Garage Angels. Získali jsme investici jako úplní rybízci. Do té doby jsme to táhli ze svých zdrojů. V podstatě jsme do toho nainvestovali všechny své peníze. Viděli jsme, že tam smysl je, cesta tam je. Ale na druhé straně, už jsme to nebyli schopní ufinancovat z vlastní kapsy. Rozhodli jsme se jít za investory. A uspěli.
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.
Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli
Leaders
Jak to funguje? Co jste udělal, za kým jste šel? To byli nějací kamarádi?
To nejsou kámoši. Garage Angels jsou prostě investoři. Byli součástí projektu Podnikni to pod Jihomoravským inovačním centrem. Funguje to tak, že pošlete shrnutí projektu, vašich plánů a čeho jste dosáhli. Oni si to prohlídnou, a když se jim to líbí, pozvou si vás. U setkání hráli těžkou přesilovku. Bylo tam, plácnu, asi třináct lidí, kteří do náš šili a kladli nepříjemné otázky. Odcházel jsem jako úplně jiný člověk. Je to tři a půl roku a co jsem od té doby musel zařídit, vymyslet a udělat, mě změnilo do důsledku. Dnes mám jasnou vizi kudy kam.
V té době jsme nešli za nikým druhým, neměli jsme srovnávací nabídku. Po náročném kolečku vyjednávání, kdy vám někdo chce dát hodně peněz, ale firma ještě nemá hodnotu, ale má vizi, už jsme byli finančně vyčerpaní a dřeli zadkem holou skálu. Až když jsme dostali peníze, mohli jsme se nadechnout. Finančně nám to ale nefungovalo, jak jsme si představovali.
Až nyní jsme dotáhli výrobní linku, jak jsme slibovali už v první investici. Mezitím byla Ukrajina, inflace. I ceny, které jsme si v byznysplánu stanovili, se změnily. Ale naopak, právě teď cítíme silný market fit. Prodáváme naše řešení partnerům, kteří jsou velkými hráči. A cítíme ze zahraničí velký zájem o naši technologii. Což je náš primární pán.
Co je vlastně ta vaše technologie? To jsou nějaké houby?
V podstatě srůstáme s pomocí hub různé druhy materiálů. Odpadní piliny, recyklovaný papír, je toho hodně. Nakazíme to houbou a srosteme to do určitého tvaru.
Asociace společenské odpovědnosti už posedmé ocenila projekty a mladé lídry, kteří mění Česko i svět k lepšímu. Trofej si odnáší firma Myco. Ta z mycelia vyrábí obalový materiál, který se na rozdíl od plastu nebo polystyrenu dokáže rozložit v přírodě. Mezi oceněnými je také propagátor udržitelného pohřebnictví Jiří Štěpánek z Goodbye.cz. Cenu si odnáší za zásluhy v oblasti udržitelnosti také velvyslanec Jan Kára a další. 
Ceny SDGs. Česko už zná nejlepší udržitelné projekty pro rok 2024
Filantropie
A to potom vylisujete do konkrétního tvaru?
No jasně. K nám přivezou sekundární produkt, odpad. Ten rozemeleme a nakazíme naší houbou, kterou necháme materiály prorůst. Na konci vyjíždí tvarovaná, funkční věc. Může to být třeba obal náhradního dílu elektronového mikroskopu. Je tady otázka rychlosti růstu mycelia. Musíme správně organizovat sklady. Sklad nám definuje potřeba růstu. Když tam něco strčíme, potřebujeme, aby na druhé straně něco vypadlo. Když správně koncipujeme celý proces, a my ho nyní máme správně nastavený, tak v jeden okamžik do skladu dáváte budoucí produkt, a v pravý okamžik ho distribuujete.
Plastové obaly chce nahradit těmi z hub
Jak jste přišel na mycelium? Kdy a kde vás ta myšlenka zabývat se podhoubím napadla? Popravdě, působí to trochu bizarně.
Už na škole jsem se tím bavil a zabýval. Vystudoval jsem v Dánsku královskou akademii výtvarných umění. Živil jsem se jako předražený malíř závěsných obrazů. Ale měl jsem nutkání udělat něco, co je materiálnější, věcnější. Umění je neuvěřitelně skvělá a potřebná věc, ale když jsem se vrátil do Prahy, tady to uměním nepulzovalo. Přemýšlel jsem, co dělat.
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, vzniká z něho i první dům. 
V Česku vzniká první dům z hub. Mycelium je lepší izolace než polystyren
Reality
Takže jste z nudy vymyslel nový byznys?
Z nudy ne. Ze zásadního zájmu a z prostoru ten zájem rozvíjet. Nejdřív jsem rozvíjel projekt své ženy upcyklace (obnovování, pozn. red.) odpadních látek. Tam šlo o pryskyřice, ale zjistil jsem, že ty věci nefungují tak hezky, jak by měly. V té době už jsem experimentoval s využitím mycelia. Už na škole jsem si s tím hrál. A řekl jsem, OK, mám jiný nápad. Není úplně můj. Můj nápad je technologie, nápad o srůstání mycelia měli před sto lety pěstitelé shiitake. Nejsme v tom nápadu první na světě. Ale jsme první v ceně. Zaměřili jsme se na to, aby to bylo ekonomicky srovnatelné s plastem.
Jak vypadá celosvětový trh s myceliem?
Na našem poli je pár start-upů, které se tím zabývají. Kolem nás fluktuují start-upy mnohem víc zainvestované, řádově víc, než jsme my. Američané dostali osmdesát milionů dolarů, Australané devět milionů. My máme necelý milion euro. Ale držíme si prim v aplikaci do byznysu. My jako jedni z mála dobýváme průmyslová balení. Plastu cenově ještě nekonkurujeme, ale jsme blízko. A přinášíme přesah v udržitelnosti.
Jste ve ztrátě, nebo už v zisku?
Za minulý rok jsme ve ztrátě. Jsme start-up, který dovyvinul technologii. Tento rok plánujeme trojnásobný růst. Bavíme se o deseti milionech korun.
Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.
Průzkum: Konopí a vlákna hub jsou stavební materiály budoucnosti
Reality
