Západní firmy s návratem do Ruska nespěchají. Tamní úřady tvrdí opak
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Po změně americké zahraniční politiky a neurčitých náznacích Američanů, že se sankce zruší, začali ruští představitelé hovořit o brzkém návratu západních společností do Ruska. V jejich podání dokonce jako by to byl Západ, kdo o něj usiluje, píše polský deník.
Úřady západní firmy varují, že nebudou vítány s otevřenou náručí. Ministerstva a zákonodárci pro ně připravují drakonické podmínky, které je zavazují získat místní partnery nebo předat veškeré technologie. Šéf výboru pro finanční trhy dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov slíbil, že americké platební firmy Visa a Mastercard začnou v Rusku znovu nabízet své služby, protože ztratily velký trh a chtějí se na něj vrátit.
Žádný zájem
Portál The Bell rozeslal dotazy více než 60 zahraničním společnostem. Z těch, které se po ruské invazi na Ukrajinu stáhly z ruského trhu, oslovil firmy, jež podle výpočtů Kyjevské ekonomické školy vydělávaly nejvíce. Odpovědělo 21 podniků. Žádný z nich ale neuvedl, že by uvažoval o návratu do Ruska. Byli mezi nimi finský výrobce pneumatik Nokian Tyres, nizozemský holding Ingka, který vlastní prodejce nábytku IKEA, německá chemická společnost Henkel, japonská automobilka Nissan, francouzský prodejce sportovního zboží Decathlon či německá ropná a plynárenská společnost Wintershall Dea. Zbytek oslovených společností ruský trh ani nesleduje a nereaguje na pokusy ruských představitelů je kontaktovat.
Ruský režim považuje portál The Bell za zahraničního agenta. Na tomto webu píšou novináři, kteří po ruské agresi na Ukrajinu v únoru 2022 odešli z podnikatelského portálu RBK.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Dalibor Martínek: Evropa bude zbrojit na dluh, vydělají na tom Spojené státy
Názory
Americká společnost Baker Hughes, která poskytuje služby ropným společnostem a která prodala svou ruskou divizi ruskému vedení, napsala, že „v rámci běžného procesu vyhodnocování obchodních příležitostí, pokud a až budou sankce proti Rusku, které se nás týkají, zrušeny, Baker Hughes vyhodnotí obchodní prostředí pro návrat.“ Německá společnost Bosch uvedla, že se k tomu nemůže podrobněji vyjádřit, ale že jedná s holdingem Gazprom Household Systems. Neupřesnila, o jaká jednání přesně jde. Putin tomuto holdingu loni v květnu předal vedení dvou ruských továren německé firmy, které Kreml znárodnil.
Rusko v posledních třech letech opustilo více než než 1000 společností - od amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald's až po německého výrobce aut Mercedes-Benz. Své podnikání buď prodaly nebo předaly klíče stávajícím manažerům. Dalším, jako například firmám Danone a Carlsberg, byla jejich aktiva zabavena a k prodeji byly přinuceny.
Amerika rezignuje na soft diplomacii a jde takříkajíc all-in do válečného režimu. Někteří evropští státníci včetně českého ministra Jana Lipavského cítí šanci. Pokud ale jen chtějí pokračovat v americké propagandě, bude asi lepší nakoupit také ty tanky a stíhačky a Svobodnou Evropu zkrátka poslat do propadliště dějin, kam směřují i další poválečné instituce.
Stanislav Šulc: Jak spustit vysílání stanic Hlas Evropy a Svobodná Amerika?
Názory
Bilionové ztráty
Podle analýzy agentury Reuters z března 2024 západní společnosti přiznaly odchodem z Ruska ztráty v celkové výši 107 miliard dolarů (2,4 bilionu korun) v podobě odpisů a ušlých příjmů. Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev tvrdí, že americké firmy odchodem z Ruska přišly o 324 miliard dolarů.
Reuters napsal, že nejpravděpodobněji se do Ruska vrátí firmy působící mimo oblast sankcí, jako jsou maloobchodníci a výrobci potravin, spíše než firmy z odvětví, jako je energetika a finančnictví. Dmitrijev ale uvedl, že „v určitém okamžiku“ se vrátí také americké ropné společnosti, které byly v Rusku úspěšné.
Stovky západních firem včetně Carlsbergu a Unileveru vydaly ve dnech a týdnech po invazi prohlášení, kde ruskou agresi proti Ukrajině odsoudily a svůj odchod ze země nebo pozastavení činnosti formulovaly v morálních termínech. Pokud by se uzavřela dohoda, díky níž by Rusko získalo ukrajinské území, pak firmy, které kritizovaly Moskvu, by návratem riskovaly poškození pověsti, uzavírá Reuters.
