Česko je plné odpadků a recyklace nefunguje. Změnit to může zálohování plastů a plechovek

Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. 

Sousedé České republiky jsou v této praxi výrazně dál. V Německu zálohování plechovek a pet lehve funguje již od roku 2003 a systém se pravidelně rozšiřuje. K posunu dochází i v Rakousku, kde spuštění zálohového systému připravují na leden 2025.  V současné době se v Rakousku  sbírá k recyklaci 70 procent jednorázových nápojových obalů. Hlavním cílem opatření do roku 2027 je posun k 90 recyklaci.  

Od ledna se budou v Rakousku všechny PET lahve a kovové plechovky o objemu 0,1 až 3 litry vracet za zálohu 25 centů. Tyto výrobky budou označeny zálohovým logem a bude je možné vrátit na všech prodejních místech, kde se prodávají. 

Praha plná odpadků

V západních městech díky zálohovému systému v odpadkových koších plechovky ani petky takřka nenajdete. V Praze je však situace opačná.  

„Prošli jsme pražské směsné koše. Denně v nich zbytečně končí na 120 tisíc PET lahví a plechovek. Zákon o zálohovém systému to může změnit,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Ta ve spolupráci s dobrovolníky z řad Trash Hero realizovala terénní test, během kterého analyzovala celkem 109 košů, poměrově podobně na Praze 1 a Praze 12. Výsledkem je vysbíraných 480 nápojových obalů během jednoho odpoledne. 

„Pokud si tato čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně tak nevyužitých v komunálním odpadu jen v Praze skončí 45 milionů nápojových obalů, které následně putují do spalovny místo toho, aby se z nich opět vyráběly nové PET lahve a plechovky,“ říká Havligerová. 

Úklid Himalájí. Nepálci sebrali z osmitisícovek 11 tisíc tun odpadků

Zprávy z firem

Nepálská armáda při každoročním úklidu Himalájí letos z Mount Everestu a dalších dvou vrcholů odstranila 11 tisíc tun odpadků, čtyři mrtvá těla a jednu kostru, informovala stanice BBC.

ČTK

Přečíst článek

„V rámci organizace Trash Hero neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o desítky uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených zálohovaných lahví nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky, PET lahve, skleněné lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR Karel Švanda. 

Již po několikáté 

V Česku je nyní novela, která chce zavést plošný zálohový systém, v připomínkovém řízení. Ministerstvo životního prostředí chce systém zprovoznit v polovině roku 2025. Úprava má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly plechovky a zřídit 11 tisíc míst pro jejich sběr. Podle Ministerstva pro životní prostředí by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by dle ministerských propočtů činilo přibližně 39 korun za občana. 

V současné době je v ulicích hlavního města Prahy rozmístěno na dvanáct tisíc veřejných odpadkových košů. Ve venkovních odpadních koších tak denně zbytečně končí podle propočtů Iniciativy pro zálohování 60,6 tisíce PET lahví a 61,9 tisíce plechovek, které by mohly být díky aktuálně projednávané novele znovuvyužité pro výrobu nových nápojových obalů. Ročně jde dokonce o téměř 45 milionů nápojových obalů, to znamená zhruba 770 tun PET a 337 tun hliníku. Vyplývá to z šetření, který v květnu realizovala Iniciativa pro zálohování. 

Třídění není recyklace 

I přes výsledky terénního průzkumu patří Češi v třídění mezi evropské jedničky, a přestože Češi skvěle třídí, často to dělají zbytečně, protože následná recyklace v Česku nefunguje.  

Podle údajů Ministerstva životního prostředí tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci ani nedojde. Velká část obalů končí bez dalšího využití ve spalovně, na skládce, odhozená v přírodě nebo kdekoliv jinde, kde nemá. A to navzdory tomu, že je Češi pečlivě vytřídili a věnovali tomu spoustu času a energie. Ze žlutých kontejnerů totiž putují vesměs na ruční třídící linky s nízkou efektivitou, kde se podstatná část materiálu ztratí. 

„Češi věří tomu, že odpad, co vytřídí, je dále recyklován. Z čísel je jasné, že jeho recyklace ale u nás nefunguje. Stávající systém nemá šanci splnit evropské cíle a už vůbec nezajistí opakované využití materiálu. Zálohový systém je tak jediným efektivním způsobem uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, který umožňuje opětovnou výrobu PET lahví a plechovek. Šestnáct evropských zemí díky tomuto systému dosahuje míry sběru kolem 90 procent a vysoké míry recyklace díky čistotě vysbíraného materiálu. Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí,“  vypočítává na závěr Havligerová. 

Česko to v otázkách ESG nebude mít lehké, jsme průmyslová země, říká Martin Křivánek z KPMG

Zprávy z firem

Udržitelnost, ESG a CSRD. To jsou pojmy, které na nás míří ze všech stran. Nejvíc je asi v tuto chvíli řeší velké firmy, kterých se už příští rok budou týkat první nefinanční reporty za rok 2024. Jak ale zmiňuje Martin Křivánek, který vede ESG služby v KPMG, systém je nastaven tak, že budou muset reportovat víceméně všichni a této povinnosti během dalších pár let nikdo neunikne. „Kdo začíná reportovat jako jeden z prvních, potřebuje informace nejen o sobě, ale i o celém svém dodavatelsko-odběratelském (resp. hodnotovém) řetězci. Důležité je, kdo dodává suroviny, jak funguje výroba nebo jak to následně distribuujete,“ vysvětluje.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli

Leaders

Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.

Petra Nehasilová

Přečíst článek