Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zemědělci přestali podceňovat klimatickou změnu a začali se proti ní více pojišťovat

kolostrum se nejčastěji získává z kravského mléka
profimedia.cz
 ČTK

Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.

Reklama

Rostoucí počet pojištěných zemědělců eviduje také Generali Česká pojišťovna. "Klienti si uvědomují rizika svého podnikání. Klimatická změna sebou přináší projevy extrémního počasí a hospodaření pod širým nebem je v tomto směru v první linii," uvedla Alena Stiborová, ředitelka zemědělského pojištění Generali.

Pojišťovny očekávají, že s ohledem na škody, které zemědělce zasáhly v loňském roce, bude zájem ještě narůstat. "Kontaktovali nás s poptávkou někteří nepojištění zemědělci, které postihlo krupobití nebo podzimní záplavy. Ale velký podíl podniků a farem už pojištěný je," uvedla Petra Martinková, ředitelka Agra pojišťovny.

Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici

České pivo je v ohrožení. Ječmen a chmel zachraňují vědci

Sladovnický ječmen je zásadní surovina pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Na pomoc se mu vydávají vědci.

Přečíst článek

Mezi nejčastější pojištění patří krupobití, následováno připojištěním jarního mrazu, vichřice či povodně, shodly se pojišťovny. "U pojištění zvířat je nejčastěji poptáváno krytí nebezpečných nákaz či hromadná infekční onemocnění," tvrdí Petr Milata, mluvčí skupiny ČSOB.

Reklama

Struktura pojištění by se ale podle pojišťoven mohla měnit. "S měnícím se podnebím nás rozhodně očekávají výzvy například v podobě nerovnoměrných srážek. Nedá se vyloučit, že se sucho časem stane stejným nebo větším problémem než krupobití," podotkla Martinková.

Zleva argentinský prezident Javier Milei, uruguajský prezident Luis Lacalle Pou, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva a paraguajský prezident Santiago Pena

Obchodní dohoda po 20 letech. Zemědělci už ale proti paktu EU – Mercosur chystají protesty

Přečíst článek

Také Agrární komora ČR potvrdila, že pojištění je pro zemědělce důležité v boji proti stále častějším výkyvům počasí, upozornila ale na náročné podmínky pojišťoven. Komora proto dlouhodobě podporuje vznik takzvaného fondu těžko pojistitelných rizik, o kterém se mluví desetiletí, v sektoru se ale dosud nepodařilo najít shodu na jeho podobě. Jedna z variant počítala s tím, že by do fondu přispívali zemědělci i stát, a následně z něj čerpali finanční odškodnění, které by nahradilo ztráty způsobené suchem.

Pojišťovny i přes rostoucí zájem o pojištění vnímají, že se někteří zemědělci snaží při sjednání šetřit. "Přibývá i zemědělců, kteří z ekonomických důvodů od pojištění ustupují," uvedl Milata. Podle Martinkové někteří farmáři kvůli vysokým nákladům snižují pojistné částky, nebo pojišťují jen hlavní rizika.

Finanční podporu pojištění formou úhrady části nákladů na pojištění plodin či hospodářských zvířat poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Loni podali zemědělci 8863 žádostí o podporu. "Vnímáme vzrůstající trend co do počtu přijatých žádostí. V letech 2023 se jednalo celkem o 8205 přijatých žádostí, v roce 2022 jsme obdrželi 7912 žádostí o podporu," uvedla mluvčí Barbora Šenfeldová.

Centrum komplexní psychiatrické péče ve FN Brno získalo z IROP 491 milionů

EU poslala na zlepšení života v tuzemských regionech téměř 200 miliard

Evropské regionální operační programy, které řídí Ministerstvo pro místní rozvoj a administruje Centrum pro regionální rozvoj, pomohly s financováním už 25 415 projektů. Většinu peněz, 156,3 miliardy korun, rozdělil Integrovaný regionální operační program. Nejvíc peněz získaly obce a kraje. Lídrem je Moravskoslezský kraj.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme